pátek 16. března 2018

Kpt. 3.

1174

Vyhnanství - město Meerane, hrad Mare.

Město Meerane leží na jižní hranici Durynska, nedaleko saského Cvikova.
Na Květnou neděli se sem sjeli synové vyhnaného krále Vladislava a také někteří příbuzní a přátelé - vyhnaný kníže Bedřich, nevlastní bratr Přemysla.

Děpolt - bratranec Přemysla - jeho zemřelý otec byl bratrem Vladislava a jeho věrným spojencem. Byl to on, kdo dokázal spolu s první Vladislavovou manželkou Gertrudou ubránit Pražský hrad v době, kdy byl Vladislav na křížovém tažení.

Tehdy povstali velmožové podněcovaní moravskými Přemyslovci. Přes různé potíže si však členové vladislavské větve dokázali velice dlouho udržet pevné postavení. Ted o něj přišli, po 35 letech. Nyní - většina českých rodů přísahala věrnost Soběslavovi.

Situace je vážná, navíc nikdo se jen tak nepostaví proti Rudovousovi a jeho rozhodnutí. Do hovoru se rázně vložila Judita - nikdo se za nás nepostaví, musíme se nyní smířit s vyhnanstvím.

Vladislav v čele stolu jakoby nevnímal hovory a diskuzi příbuzných. Jeho oči bloudily zmateně , jakoby je ani nepoznával. Při útěku z Čech jeho družinu zastihla sněhová bouře, onemocněl. Měl záchvaty kašle a horečky. Byl starý a slabý, dávno nebyl tím rytířem, který dobyl milánské hradby.

---

"Je to hloupost, chtít bojovat teď. Soběslav by se ubránil, " ozval se najednou třaslavým hlasem stařičký král Vladislav.Všichni se na něj překvapeně podívali. Málokdy odpovídal na otázky a sám nehovořil vůbec. Apatie zmizela z jeho tváře. " To se máme vzdát?" do řeči mu skočil netrpělivý Přemysl - neslušelo se, když hovořil král, aby mladší mluvil bez vyzvání.

Znovu  z krále  vyzařovala autorita muže, který si nenechá do svých věcí mluvit.

"Vzdát? To jsi můj syn? Já se návratu domů už nedožiju, ale vy ano. Musíte být  však trpěliví. Poradím vám.Víte, kdo jediný může Soběslava porazit"?

"Kdo?"vyhrkli společně Bedřich a Děpolt. Přemysl se tvářil zaraženě.

"Soběslava může porazit jediný člověk. Sám Soběslav!" Já ho znám! Žít léta ve vězení, to není nejlepší příprava na převzetí knížecího stolce. Bude se bát. Nikomu nebude důvěřovat.Nedokáže si  mezi domácími rody zajistit dostatečnou oporu. Rozhádá se s našimi moravskými příbuznými. A nakonec se rozhádá i s císařem. Bude to tak, tím jsem si zcela jistý. Na tuhle chvíli musíte být připraveni. Musíte vstoupit do hry ve správnou chvíli. Rudovous mě zradil. Po všech těch letech, ale on zradí každého, pokud mu to něco vynese. Za pár let Rudovous opustí Soběslava, stejně jako opustil mě. Vrátíte se do Čech. Ale na to co se stalo mě, na to nesmíte zapomenout. Už nikdy nesmíte udělat stejnou chybu jako já.

Musíte pobít nebo uvěznit všechny příbuzné, kteří mají v sobě krev oráče Přemysla. Teprve pak můžete začít bojovat o moc mezi sebou. Ale dokud budou žít jiní Přemyslovci, musíte zůstat svorní. Slibujete?"

---

Všichni přísahali na meč. Jediný, kdo chvíli váhal byl Přemysl, ale nakonec se k přísaze pod pohledem svého otce připojil.

Rodinná porada pokračuje v praktických záležitostech. Vladislav dává pokyny s vysvětlením.
Nejstarší syn a vyhnaný kníže Bedřich se má připojit a věrně sloužit jako rytíř císaři. Jemu? Proč?
Protože musíš být první, na koho si vzpomene, až se rozhodne zbavit se Soběslava. A za druhé - musíš hledat obživu, v císařových službách potkáš spoustu významných velmožů a taky si mezi nimi hledej přátele a budoucí spojence. A vezmi sebou Děpolta, bude ti jako rytíř užitečný. (přeloženo- jistě, jako rytíř mu bude Děpolt hodně platný, ale navíc ho bude mít Bedřich pod dohledem)

Vladislav pokračuje: byl požádán svým nejmladším synem Vladislavem Jindřichem, aby se Vladisav Jindřich mohl uchýlit do Salcburku za nevlastním bratrem Vojtěchem. Jenže jeden prelát v rodině stačí! Ne, nebude tě vychovávat arcibiskup, ale rytíř.Najdu ti vhodného rytíře, který tě přijme do družiny jako panoše.

A co s netrpělivým Přemyslem? Na panoše příliš starý, s Bedřichem by ses pohádal dřív, než by jste dojeli k Rudovousovi. Jsem unavený, rozhodnu zítra. Jasná chvilka uvažování krále Vladislava je pryč, záchvat kašle, zimnice, slabost, pomalu vstává od stolu a potácí se ke svému lůžku.

---
Bedřich před svým odjezdem se stačil ještě pohádat s Přemyslem - chtěl z jeho družiny muže.
Přemysl nesvolil, došlo na tasení mečů, do toho vstoupila Judita a spor zažehnala.

Většina mužů z Přemyslovy družiny přešla k Soběslavovi - cítili dobré postavení, bohatství z císařových služeb. Přemyslovi zůstalo deset mužů. Mezi nimi byl Smil a velitelem malé družiny byl Černín - o deset let starší, než Přemysl. Přemysl se svou družinou zůstává v Meerane a vstupuje do služeb své matky. Jeho úkolem je střežit bezpečnost hradu.

Nejmladší syn Vladislav Jindřich je přijat jako panoš v Durynsku u příbuzných Judity do služeb lantkraběte Ludvíka ve Wartburgu. Strýc Ludvík je velmi dobrý rytíř.

----

Přemysl přemýšlí v duchu nad přísahou.....bude on někdy bojovat proti svým bratrům? a co ostatní bratři?
Tuší, že v budoucnu s jeho blízkými příbuznými budou potíže.




Žádné komentáře:

Okomentovat