1190- 1193
Mezitím uprchlý pražský biskup Jindřich Břetislav je na císařově dvoře. Požaduje klatbu na čs. knížectví.
Nabízí císařovi, že pokud sesadí knížete Václava, zaplatí mu nový čs.
kníže 6. tis. hřiven stříbra a nabízí mu, aby se moravským markrabětem
stal další přemyslovec - mladší bratr Přemysla - Vladislav Jindřich.
Císař nabídku přijímá, protože potřebuje peníze, všechny vzpoury v říši
a tažení do Itálie stálo spoustu peněz. Přemyslovi dává druhé jméno -
Otakar.
Přemyslovi se to nelíbí - jednak nemá peníze, jednak s
Vladislavem Jindřichem se neviděli spoustu let a neumí si představit
jak by společně vládli. Jenže císařovo rozhodnutí se neodmítá.
Mezitím uprchlý Václav padne do zajetí - zajme ho míšenský markrabě
Albrecht, (staší syn a nástupce zesnulho markraběte Oty), který je
spojencem Přemysla, nechá ho uvěznit a tajně popravit.
Na
Pražském hradě se tedy scházejí samí přemyslovci - Přemysl, Jindřich
Břetislav a Vladislav Jindřich. Největší problém jsou peníze pro
císaře. Přemysl nemá, Vladislav Jindřich taky ne, ten si navíc musí
dobýt Moravu sám, kde jsou příbuzní Konráda Oty a biskup peníze odmítá
dát.
Vladislav Jindřich během půl roku ovládne Moravu. Přemysl
a Jindřich Břetislav mají mezi sebou čím dál větší spory. Jindřich
Břetislav jede k císaři, zase si stěžuje na Přemysla. Císař ho ovšem
zajme a uvězní, protože to byl právě on, kdo mu slíbil peníze a dosud mu
je nedal. Jindřich Břetislav se vymlouvá na Přemysla. Císařovi dojde
trpělivost a dá Jindřichovi Břetislavovi ultimatum: Novým českým
knížetem se stane Jindřich Břetislav a dá mu peníze a nebo ho tu bude
věznit věčně.
Jindřich Břetislav nemá na vybranou a podmínky přijímá.
Tímto rozhodnutím si císař popudil šlechtu. Protože šlechta nechtěla,
aby byl českým knížetem zároven vysoký prelát. A zároven císař
nerespektoval volbu domácí šlechty v tradičním sněmu.
Koná se
sněm. Všichni přísahají věrnost Přemyslovi a jako důkaz mu nabízejí své
syny do jeho vojenských oddílů. Chystá se bitva. Převahu má Přemysl,
jenže nakonec většina rodů Přemysla tajně opustí, bojí se trestu císaře.
Přemyslovi zbyde jen pár věrných, narychlo posílá svoji rodinu z
Pražského hradu do Míšně. Sám se snaží se svými nejvěrnějšími udržet 4
měsíce Pražský hrad.
Dojdou mu zásoby a rozhodne se uprchnout za rodinou do Míšně.
Žádné komentáře:
Okomentovat