sobota 24. března 2018

Kpt. 33-35.

1190- 1193

Mezitím uprchlý pražský biskup Jindřich Břetislav je na císařově dvoře. Požaduje klatbu na čs. knížectví.
Nabízí císařovi, že pokud sesadí knížete Václava, zaplatí mu nový čs. kníže 6. tis. hřiven stříbra a nabízí mu, aby se moravským markrabětem stal  další přemyslovec - mladší bratr Přemysla - Vladislav Jindřich.
Císař nabídku přijímá, protože potřebuje peníze, všechny vzpoury v říši a tažení do Itálie stálo spoustu peněz. Přemyslovi dává druhé jméno - Otakar.

Přemyslovi se to nelíbí - jednak nemá peníze, jednak s Vladislavem Jindřichem se neviděli spoustu let a neumí si představit jak by společně vládli. Jenže císařovo rozhodnutí se neodmítá.

Mezitím uprchlý Václav padne do zajetí - zajme ho míšenský markrabě Albrecht, (staší syn a nástupce zesnulho markraběte Oty), který je spojencem Přemysla, nechá ho uvěznit a tajně popravit.

Na Pražském hradě se tedy scházejí samí přemyslovci - Přemysl, Jindřich Břetislav a Vladislav Jindřich.  Největší problém jsou peníze pro císaře. Přemysl nemá, Vladislav Jindřich taky ne, ten si navíc musí dobýt Moravu sám, kde jsou příbuzní Konráda Oty a biskup peníze odmítá dát.

Vladislav Jindřich během půl roku ovládne Moravu. Přemysl a Jindřich Břetislav mají mezi sebou čím dál větší spory. Jindřich Břetislav jede k císaři, zase si stěžuje na Přemysla. Císař ho ovšem zajme a uvězní, protože to byl právě on, kdo mu slíbil peníze a dosud mu je nedal. Jindřich Břetislav se vymlouvá na Přemysla. Císařovi dojde trpělivost a dá Jindřichovi Břetislavovi ultimatum: Novým českým knížetem se stane Jindřich Břetislav a dá mu peníze a nebo ho tu bude věznit věčně.
Jindřich Břetislav nemá na vybranou a podmínky přijímá.

Tímto rozhodnutím si císař popudil šlechtu. Protože šlechta nechtěla, aby byl českým knížetem zároven vysoký prelát. A zároven císař nerespektoval volbu domácí šlechty v tradičním sněmu.

Koná se sněm. Všichni přísahají věrnost Přemyslovi a jako důkaz mu nabízejí své syny do jeho vojenských oddílů. Chystá se bitva. Převahu má Přemysl, jenže nakonec většina rodů Přemysla tajně opustí, bojí se trestu císaře. Přemyslovi zbyde jen pár věrných, narychlo posílá svoji rodinu z Pražského hradu do Míšně. Sám se snaží se svými nejvěrnějšími udržet 4 měsíce Pražský hrad.
Dojdou mu zásoby a rozhodne se uprchnout za rodinou do Míšně.

 

Žádné komentáře:

Okomentovat