středa 30. září 2015

úterý 29. září 2015

V podhůří - Proložac

Další malé městečko v podhůří - Proložac.



.... a také tu mají  park.....


.... a vysvěcenou katedrálu .... Zelenou.
                                             









Pohoří Biokovo

Biokovo - suché vápencové - krasové pohoří, táhnoucí se podél Makarské riviéry.
Jezdí se sem hlavně na podzim v říjnu a listopadu na treky.

Je tu spousta podzemních řek, jeskyń.
Vlivem povětrnostních podmínek, protékajících podzemních řek a křehkého vápence tu vznikly velké kanony - propasti, jsou to propadlé jeskyně - tímto způsobem je právě možné spatřit podzemní vodopády a jezera.

Krasová řeka Cetinje, tu vytvořila vodopád Gubavica - pět min pěší chůze od vesničky Zadvarje.




Střípky:

Imotski - městečko ležící na hranici s Bosnou a Hercegovinou.
Mluví se tu převážně německy, protože lidé odtud chodili na počátku 19. století za prací hodně do Německa.

Mají tu rádi Napoleona, protože ten tu vybudoval cesty přes pohoří Biokovo a navazující pohoří Rilič.
Kromě jiného otevřel školy, vysušoval močály, vyčistil podzemí Diokleciánova paláce.

Generace starých chudých chorvatů nikdy nepoznala moře - nepřešli s oslíky přes hory.
Generace starých bohatších chorvatů z místních jeskyń vozila na końských povozech led do začínajících přímořských letovisek.

Sv. Ilija je tunel postavený skrz pohoří Biokovo (2008-2013) jeho jméno je odvozeno z jednoho vrcholů pohoří Biokovo.

První pension vznikl v roce 1933 v Baška Voda - založila ho češka :-)
Původní rybářské vesnice neležely přímo u moře - naopak výše v podhůří, kvůli omišským pirátům.
Takže původní rybářské vesnice je možno spatřit dnes - v podhůří, kamenné opuštěné zbytky, ruiny.

Dole přímo u moře vznikala nová městečka s rozvíjejícím se turismem - tak jak je známe dnes.

Imotski - Modré jezero. Modré proto, že odstín okolních skal má šedomodrý nádech.



Imotski - Červené jezero. Okolní skály mají barvu do červena - je tu příměs železa.



Imotski - kostel. Vzpomněla jsem si na Ratku :-)




Rohovník obecný.

Svatojánký chléb. Podle pověsti se jím živil sv. Jan Křtitel na poušti.
Plody jsou bohaté na energii a vitamíny. Chutnají jako kakao.
Dobré a výživné pro lidi i pro krmení zvířat.
Z plodů se mele mouka, lidé z ní pečou koláče.


Semena se ve středověku používala jako závaží.
Z hmotnosti semen byla odvozena jednotka hmotnosti, v níž se udává hmotnost drahých kamenů, klíčová pro jejich ocenění.  
Semena dostala v arabštině jméno "kharrub", v řečtině "kerátion", z toho vznikl i český název "karát"
1 karát byl definován jako 0,2 gramu.

V pozdním římském období vážila mince z ryzího zlata známá jako solidus - 24 těchto semen (asi 4,5 g). 
Tak se stal karát měřítkem ryzosti zlata.
24 karátové zlato je tedy 100% ryzí zatímco 12 karátů znamená, že slitina obsahuje pouze 50 % zlata.  Odtud se také odvozují různé hodnoty  mincí - zlaťák, stříbrńák, měďák. (část mince obsahuje zlato + další  kov) 


Podhorská krajina.



pondělí 28. září 2015

V podhůří - Zadvarje

Malá podhorská chudá vesnice.
Jen hlavní silnice a kolem ní domy z bílého vápence a přece tak významná a známá po celém Chorvatsku.

Pravidelně se tu konají podél silnice trhy.
Trhy, no spíše takový bazar až bleší trh.

Davy lidí, smlouvání, projíždějící auta, zmatek...

Železná zelená vysoká zavřená vrata...drsný mužský svět.
za vraty krávy, prasata, ovce, kozy....muži....smějící, povídající, kouřící, popíjející, nadávající, kašlající, pozorující....a do toho řev a kvílení zvířat....až mi z toho bylo úzko....














středa 23. září 2015

Lodí - Zlatni rat

Z Bolu vodním taxikem na Zlatni rat.













Konec lodního výletu.