středa 21. března 2018

Kpt. 18-22.

1180-1189

Začínají domácí nepokoje. Velmožové z rodů, kteří dříve podporovaly knížete Soběslava se spolčují s jeho bratrem Václavem, který se vrací s vojskem z Polska.

Mezi jeho spojence patří i Konrád Ota. Obléhají Pražský hrad. Bedřich odjíždí k císařskému dvoru žádat o pomoc - neuspěje. Jede do Salcburku, za svým bratrem Vojtěchem, který je salcburským arcibiskupem. Ten mu přislíbí pomoc jeho vojska a s ním rakouské rytíře z rodu Babenberků. (příbuzní matky Bedřicha a Vojtěcha)

Bedřichův spojenec a bratranec Děpolt (oba sloužily léta v císařských službách a Děpolt byl za vlády Bedřicha vždy dobře odměnen) se na pomoc Bedřichovi nedostaví, vymluví se.

Manželka Alžběta, která zůstává na Pražském hradu sama s posádkou prosí Přemysla naléhavě o pomoc. Přemysl nechává část domácí družiny doma na obranu Olomouce, protože je mu jasné, že pokud by padl Pražský hrad, časem by i padla jeho Olomouc.

Vydává se na pomoc s durynskými oddíly na Pražský hrad. Hrad společně ubrání, odrazí vzbouřence a Václavovo vojsko, Václav prchá opět do Polska a ddíly Konráda Oty se stahují rychle zpátky na Moravu. Po ukončené bitvě, teprve přijíždí Bedřich s vojskem. (zase nebojoval)

Bedřich upevnuje svoji moc, nyní rázněji, než kdykoliv předtím. Následuje zabavování majetku a popravy zrádců. Odměnuje své věrné - daruje jim zabavený majetek zrádců a popravených.

Bedřich vyhrál nad vzbouřencem markrabětem moravským - Konrádem Otou, tím ho zbavuje práva rozhodovat o moravských údělech. Daruje Přemyslovi Brněnsko - ovšem musí si ho Přemysl dobýt, což se mu také povede. Kromě Brněnska Přemysl dobývá další hrady, které musel dříve podstoupit Konrádu Otovi. Poté posílá durynské oddíly zpět do Durynska.

Přemysl se chystá dobýt Znojmo.

Stěhuje  se z Olomouce do Brna. Přijíždí rytíři pod praporcem českého knížete. Bylo to poprvé, co tímto veřejně vystoupil vojensky proti Otu Konrádovi. Bylo zjevné, že si chce definitivně vyřídit účty se svými odbojnými příbuznými.

Obléhání a dobytí Znojma nebylo vůbec jednoduché. Trvalo několik měsíců. Navíc byl to v podstatě boj mezi Vladislavovými potomky a Soběslavovými potomky - takové tradiční rozdělení šlechty.
Další věcí bylo, že proti sobě přímo bojovali čeští Přemyslovci a moravští Přemyslovci. A byli různě pomíchaní - pod Bedřichem (praporcem) bojovali Moravané vedení Přemyslem. A obráceně pod Otou Konrádem česká šlechta - "protivladislavovci" ale také Moravané hájící Otu Konráda, jako markraběte moravského. V podstatě to byla velká občanská válka.

Při dobytí Znojemského podhradí a hradu byla válečná kořist úžasná. Kníže Bedřich rozděloval válečnou kořist - tady začaly hádky a nepokoje. Bedřich nerozdělil podle moravských pánů spravedlivě, protože českým šlechticům dal větší podíl.

Tohle se nemělo stát, je zbořen most mezi Čechami a Moravou.Vzešlo z toho zlo.
Znojmo jako město nebylo stále dobyté, před Znojmem byly tábory. A různě ty oddíly odjížděly a přijížděly - obléhání trvalo dlouho. Moravské oddíly pod knížetem Bedřichem začaly rabovat na brněnsku - to bylo Přemyslovo. Hádky, dohadování, šarvátky. Tohle vyustilo náhodně když se oddíly Bedřicha vracely z Brna a střetly se s oddíly Konráda Oty. A opět bylo to u vesnice zvané Loděnice.

Tady začal masakr - v podstatě to bylo vyřizování si vzájemných účtů české a moravské šlechty. Nešlo tady o Přemyslovce, ale tady propukla nenávist a křivdy mezi jednotlivými rody naplno. Chaos a hrůza, zmatek, bojoval každý s každým. Velké ztráty na obou stranách - Bedřicha i Konráda Oty. Neovladatelná bitva. Trvala několik hodin. Nikdo se nemínil vzdát ani ustoupit - raději padnout. Přemyslovi se nakonec podařilo oddíly Konráda Oty obklíčit, pobít.
Byla pobita celá elita moravských rodů. Přemysl bitvu u moravských Loděnic nakonec vyhrál.

Dohrou bitvy u Loděnic bylo jednání následujícího roku v Kníně. Znojemský údělný kníže Konrád Ota se pokořil před Bedřichem a uznal nadvládu českého knížete nad markrabstvím moravským. Naopak Bedřich mu vrátil brněnsko a zpět titul markraběte moravského a navíc s ním uzavřel dohodu, že po Bedřichově smrti se českým knížetem stane Konrád Ota.

I když u Loděnice zvítězil Přemysl - zájmy svého bratra Bedřich uplně ignoroval.

 

Žádné komentáře:

Okomentovat