pondělí 5. března 2018

Březen - měsíc knihy.

Začtená.
Fascinovaná.
Unešená.
Okouzlená.

Čtu Přemyslovskou epopej - I. díl.
autor Vlastimil Vondruška.


28 komentářů:

  1. A co je na tom tak kouzelného? Jak píše? Sloh? Anebo jsou Přemyslovci prostě zajímavý klan. A život v té době nebyl vůbec jednoduchý.

    OdpovědětVymazat
  2. ano, život v té době nebyl vůbec jednoduchý.

    Jsem z této knihy nadšená (tedy zatím jen z prvního dílu, který má 600 stran) a důvodem mého nadšení a fascinace je to, že tuhle knihu považuji za velmi pro mě komplexní přehled o Přemyslovcích, ale nejen o nich, ale o tehdejší české politické situaci u nás. Významné rody, čeští páni, jak to vše bylo provázané, vztahy, pollitika ale i samozřejmě nekončíme jen v Čechách jak to všechno zasahuje do vztahů sousedních zemí až do Říma k papežovi.
    Když se mrkneš na wiki a nalezneš si Přemysl Otakar I. - je tam nějaký popis a jeho život v obdobích - tahle kniha co čtu velmi podrobně a přitom čtivě a jasně zasvěcuje do porozumění tomu co v té wiki píše, proč tomu tak bylo - souvztažnosti.
    V té knize se líčí i tehdy skutečné dobové reálie, příklad jeden za všechny - sněm v Řezně, který je uveden i na té wiki. Jen je popsán dnešní řečí.

    Pro mě autor borec - tolik historických znalostí a obrovský tehdejší geopolitický přehled a do toho samozřejmě jemně nasazený "fiktivní" příběh Přemysla Otakara I.

    Nejde mi tu knihu popsat - pro mě úžasná vším i tím jednoduchým slohem a právě i příběhem a tím jak si hlavně člověk udělá obrázek o tehdejší české situaci, ale také o Římě - šedá eminence, jak tahá za nitky.

    a samozřejmě bitvy, tažení, láska, rytířská "ctnost" křížové výpravy. taková ta mentalita. Politika, diplomacie, tahy ....

    pro mě opravdu úžasný.
    Knihu jsem si půjčia z knihovny jako oddechovku, ovšem je potřeba se na ni trošku soustředit protože spousta postav, děje, dobové dění a právě ty souvztažnosti.



    OdpovědětVymazat
  3. čtenářsky to není tak emotivní jako třeba vrcholný historický román od Folleta - Pilíře Země, na ten se taky chystám, kdysi jsem ho četla - je to hodně let zpátky, takže podruhé to bude s odstupem - tedy není to, jako když píše spisovatel beletrie historii. ale naopak - přemyslovská epopej - je když historik píše román,ale vůbec si právě nevede špatně, naopak.

    OdpovědětVymazat
  4. takže nemůžou za všecky prolémy zlí Němci a zpátečnická církev? :-)

    OdpovědětVymazat
  5. 4. "zlí" se odvíjelo který z Přemyslovců at už českých nebo moravských byl zrovna spojencem některého z Německých rodů.
    vše bylo dočasné a vratké, všude stály zájmy a moc.
    Pravdou ovšem je, že co se týče Přemyslovců - rodinné vztahy byly spíše na obtíž, protože většina Přemyslovců byla ambiciozní a ctižádostivá, protože patřili k původnímu českému knížecímu rodu - tedy později králové. Ovšem za tím vším stál nejen papež, který hájil své zájmy i světské a měl obrovský vliv - ten vliv se projevoval tím, že koho papaž zvolil říšským králem - tím se právě utvářely vztahy všech možných rodů - českých, německých a byly zde vazalské vztahy.
    Přemysl Otakar I. byl velmi chytrý, pragmatický a věděl jak to"v křestanském světě chodí" On tedy dokázal po mnoha letech a zradách jeho blízkých upevnit si moc a co víc - už nebyl závislý ani na říšském králi ani na Papežovi - naopak nejen že navrátil Přemyslovcům původní knížecí a královské postavení, dokázal i to, že na něm byl závislý nejen říšský král ale i papaž. Maximální výhra. Byl výborný bojovník, strateg, politi i diplomat a ano stálo ho to nesmírného úsilí.

    OdpovědětVymazat
  6. 4, "zpátečnická" církev nebyla vůbec zpátečnická, byla velmi ambiciozní. měla i své armády a vedly bitvy kardinálové a biskupové, a také intriky - vůbec se to nelišilo od toho co vedli jiné světské a zámožné rody. vždy šlo o vliv, vládnutí, moc.

    OdpovědětVymazat
  7. co se týče čechů - byly pověstnými tvrdými bojovníky. disciplinovanými, kam přijeli válčit, nebo obléhat - vždy budili strach a respekt.

    OdpovědětVymazat
  8. ne nadarmo uzavřel Pžemysl Otakar I. snatek s Adlétou Míšeńsko a tedy s jejími dalšími spřátelenými rody - i když samozřejmě ta spojenectví nikdy nebyla trvalá, vždy jen dočasná - vždy šlo o konkrétní politický cíl, zájem, ambici. a ne nadarmo se jeho druhou ženou stala Konstancie Uherská opět podobný cíl. Ale obě ženy miloval. Soukromý život odděloval od "pracovního" ale samozřejmě ty ambice panovníka tam byly vždy.

    OdpovědětVymazat
  9. a ještě - Přemysl Otakar I. byl a žil několikrát ve vyhnanství - v Německu, tam měl přátele své manželky a také podporu.

    OdpovědětVymazat
  10. jen tím vším chci říct, že tato kniha je pro mě velmi čtivá historie a také velké překvapení. :-) a také Velké Aha. :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Znám jen historii Přemyslovců ze studia na zkoušku. Taky byla pro mě zajímavá. Tedy věřím že i kniha musí zaujmout.

    OdpovědětVymazat
  12. To zní lákavě, to bych si přečetla, i když mě by zajímali spíš ti starší Přemyslovci (o těch jsem četla jen ve 14 letech v Kosmově kronice) a Karel IV. (a o něm jsem čtla někdy na střední, co on psal, jinak o nikom nic).

    OdpovědětVymazat
  13. 12. a já se hodně těším na Přemysla Otakara II. - což je třetí díl.takže si na něj ještě chvíli počkám. Kdysi jsem četla od Ludmily Vańkové - jeho příběh s Kunhutou (tedy jen zlomeček jeho životního příběhu)a tady ten příběh byl samozřejmě více fiktivní, románový, ale též to bylo velmi čtivé a tak jsem zvědavá jak pan Vondruška si právě poradil s Přemyslem Otakarem II.

    OdpovědětVymazat
  14. 13
    aha, takže ten 3.díl teprve vyjde?

    OdpovědětVymazat
  15. 14. ne :-) přemyslovská epopej je 4. dílná. už vyšla, celá, kompletní jen já to čtu postupně, protože to navazuje. :-)

    OdpovědětVymazat
  16. mně se pletla velkomoravská knížata s prvními přemyslovci. Učila jsem se, kdo kde koho křtil etc... To bylo dílo. Musím si to jít zopakovat. Jinak všecko zapomenu. Co se týče přemyslovců... v dobách údělných knížectví na morravě tedy po roce 1055 až tak do roku 1185, hrozný zmatek a chaos.

    OdpovědětVymazat
  17. 16. tak tak, přesně z téhle doby - údělných knížectví tento první díl je. první díl končí korunovací Přemysla Otakara I. - (tedy je oficíálně českým králem) a narozením Václava I. - tedy narozením budoucího krále. Je stále nutno, aby Václav I. - byl uznán jako právoplatný syn a dědic českého trůnu (musí uznat papež) a také aby byl anulován snatek Přemysla Otakara I. s Adlétou Míšenskou a byl uznán jeho snatek s Konstancií Uherskou (aby byla uznána jako královna, její syn je Václav I.) a nadále je potřeba upevnit moc v českém království. Končí to také tím, že Markéta - Přemyslova dcera z prvního manželství je provdána za Dánského krále - tedy Přemysl upevnuje svazky se severem - a týká se to samozřejmě i obchodu na severu s hanzovními městy.

    OdpovědětVymazat
  18. 16.17. ano, Olomoucké a Znojemské panství každou chvíli v rukou jiného knížete.

    OdpovědětVymazat
  19. a ještě panství Brněnské.

    je trochu škoda, že v té knize není třeba někde na konci tehdejší historická mapka, lépe by se v tom všem orientovalo.( v těch různých knížectvích, kde všude se ten děj odehrává)

    OdpovědětVymazat
  20. Mapky by se musely furt měnit :-)) možná tě může zaujmout toto
    http://www.moraviamagna.cz/mapky/m_mudely.htm

    OdpovědětVymazat
  21. 20. Ratko, nojo máš pravdu s těmi mapkami :-)skvělé, díky.
    už to vidím Konrád Znojemský, Spytihněv.....jo, to je ono.:-)
    a nemysli si, že zapomínáš jen ty. Já jsem sice knihu přečetla za 10 dní, ale tím jak je to obsáhlé, místy hodně děje, hodně politiky, hodně postav a dějové linie na více místech, hodně událostí, které vyustí v jasnou věc na jiném místě - tak taky zapomínám, takže nuvažuju o tom, že si pro sebe ještě jednou lehce projdu tu kinihu a načrtnu si lehce přesně ty dějové linky, zvraty a důležité události a osvěžím si postavy a jména - baví mě to, ta knížka mě chytla moc. :-) a pak si v klidu půjdu půjčit do knihovny druhý díl. :-)

    OdpovědětVymazat
  22. Olomoucké panství uz je pevně v rukou svého knížete.:-)

    OdpovědětVymazat
  23. 21 barčo
    Nojo, to není kniha na to, aby se četla po kouskách dlouho, ta se asi musí spíš číst co nejvíc intenzivně, protože bych jinak zapomněla, kdo je kdo a kdy. - Ale to se mi stává i s detektivkama. Až po polovině chápu, kdo je kdo a nepletu si postavy (nedej bože když jejich jména začínají stejným písmenem) no a pak už je skoro konec.

    OdpovědětVymazat
  24. 23, ano, a právě proto si udělám z té knihy "výtah" protože lehce se mi může stát, že přijdu do knihovny a budu mít smůlu, II. díl bude třeba vypůjčený a budu muset čekat.
    takže pak z mých výpisků si budu moci ten předchozí díl osvěžit a pokračovat se a líp se do toho dostávat.

    OdpovědětVymazat
  25. 20. ajta, krajta :-)
    tak Ratko, tvoje mapka je fajn, moc pěkná, jen o století starší, než by se mi hodilo. :-) ale to vůbec nevadí. ta web. stránka je moc pěkná.
    moje kniha začíná 1173. :-)

    Předem se všem omlouvám, až se tu časem objeví můj referát o knize - prostě to vykecám o čem celá ta knížka je, ale nemůžu jinak, pokud si chci z toho něco řádně zapamatovat a orientovat se v dalších dílech. a navíc tohle mé nutkání udělat si pořádné výpisky - je silnější než já. ta kniha a kus český historie za to prostě stojí.

    OdpovědětVymazat
  26. 25. Do konce 12. století tam píšou, a tvoje kniha začíná 1173. Takže by se to přesně mělo krýt...

    OdpovědětVymazat
  27. 26. ajó :-)
    už se mi tam míhají ty letopočty a jména...mazec :-))

    OdpovědětVymazat
  28. knížku čtu podruhý a je to ještě lepší než na poprvé.víc pro mě do hloubky.moc se mi líbí, jakým způsobem je to psané - jednoduše, ale přesně zachycující mentalitu panovníků, jejich plány, strategie, vize - to jsou právě ty politické souvztažnosti.

    OdpovědětVymazat