pátek 28. července 2017

S racky

dívat se.





















Čekání na loď, ne, tahle to není.



Vracíme se zpátky do Marseille a domů.





Dovolená konec.

Pevnost If

Stylově lodí na If.
Vystupuje nás tu pouze pět z našeho zájezdu, ostatní pokračují na Friolské ostrovy.
Na ostrově je málo lidí, není tu vedro, fouká od moře příjemný vítr.
Je tu pohodová venkovní hospoda.

U vchodu do pevnosti se mě paní pokladní ptá, odkud jsem.....odchází....?.....po chvíli mi vkládá do ruky letáček v češtině.

Mám radost: "Jé, děkuju" odpovídám, usměje se na mě a odpovídá mi krkolomně "prosím".

Velmi příjemné místo od přelidněné a hlučné Marseille.
Výhledy, prohlídka pevnosti, posezení v hospodě s výhledem na moře....a rackové.....

Pevnost If byla vybudována v roce 1529 pro dělostřelectvo avšak nikdy nesloužila vojenským účelům a později se stala věznicí. Byl tu vězněn i fiktivní hrabě Monte Christo a také snad důležitý státní politický vězěń Ludvíka XIV - muž se železnou maskou, jehož totožnost se nikdy nepodařilo zjistit.

V roce 1844 vydal Alexander Dumas svůj slavný román Hrabě Monte Christo. Kniha měla ihned po vydání obrovský úspěch a v roce 1880 byla pevnost zpřístupněna veřejnosti.

Co se týče skutečných vězňů, byli tu obyčejní provinilci a političtí odpůrci různých režimů.
Posledními vězni v pevnosti byli němečtí váleční zajatci během první světové války.
































Marseille

V Marseille jsem byla potřetí.
Marseille a Neapol jsou dvě města, která nijak zvlášt nemusím.

V Marseille máme povinnou devítihodinovou přestávku pro řidiče - před odjezdem domů.
Bylo neskutečné vedro, na rozdíl od mé poslední návštěvy zde, kdy tady lilo a zůstali jsme tenkrát trčet na Friolských ostrovech a čekali dlouho na loď, kvůli velkým vlnám, která nás přiveze zpět do Marseille.

Dnes se tu nabízelo několik variant:

1. varianta: ihned po příjezdu do Marseille část lidí nasedla na loď a odplula na celodenní koupání na Friolské ostrovy.
Je to vlastně jediné možné koupání blízko Marseille - tedy i pro místní, dnes je sobota, narváno a fronty na loď. Souostroví propojené pěší lávkou, tři hospody u přístaviště, pláže od sebe daleko, žádný stín a moře plné ježků.

2. varianta: zůstat v Marseille a mít svůj program - muzea, nákupy.....tipy od průvodkyně.

3. varianta: část dne strávit společně s průvodkyní po městě : odjet místní MHD ze starého přístavu linkou č. 60. nahoru k chrámu Notre Dame de la Garde a pak s ní sejít uličkami do starého přístavu - tam rozchod a volný program, zůstat ve městě a nebo se nalodit a vystoupit bud na pevnosti If nebo na Friolských ostrovech a pak se vrátit do starého přístavu k našemu autobusu. 

4. varianta: smíšená: 2 varianta plus odjet si na ostrovy.


Všichni dostáváme jízdní řád lodí a pokyny:
Hlídat si cennosti, nefotit a necivět na ozbrojené skupiny vojáků, kteří jsou všude.
Seznam ulic - kam nechodit, není tam bezpečno ani za dne.

Marseille je jedno velké exotické multi - kulti, i když mám osobně pocit, že se jim to tady tak nějak už překlopilo....malinko vymklo z rukou. Absolutně nepoznáte "rodilého francouze" Turisté a multi- kulti, dokonce i ozbrojení vojáci, jsou někteří černoši.

-------
Vsuvka: Paní, která zůstala v Marseille a zná to tady poměrně dobře, byla tady mnohokrát - byla trošku v šoku, když tu ted během tohoto pobytu zažila 2x naběhnutí skupiny vojáků - nejdříve  do Mc Donalds a čistku lokálu a to samé se ji stalo ještě jednou v nějaké galerii, kde se byla podívat.
Konec vsuvky.
------

Tahle skutečnost je daná i tím, že nevím, který francouzký prezident ani v kterém roce to bylo - podepsal smlouvu s Alžírem o tom, že kdo se chce vystěhovat  z Alžíru (nejen) do Marseille - může legálně, protože Alžír byl francouzkou kolonií......s tím narůstá samozřejmě ve městě nárůst "černých nohou" jak se jim tu říká, ale taky nelegální příliv přistěhovalců z jiných zemí......

...je to malá blbost, ale všimla jsem si, že tu nikde nejsou žádné klasické odpadkové koše - jsou tu obruče a v nich strčený průhledný pytel na odpadky.....kvůli možným bombám......

Je tu zvláštní, cizí atmosféra.....jste stále ve střehu.......můžete být kdykoliv zastavena na ulici vojákem....podívá se vám do tašky, zeptá se vás odkud jste......ukázat pas......
stále slyšíte houkání sirén, projíždějící policejní auta, hasičská auta.....

Jsem tu potřetí, ale tohle jsem tu nezažila nikdy.....

Neobyzantská bazilika Notre Dame de la Garde.
Panna Maria je patrounkou města.
Je odtud i nádherný výhled na město a moře.




Malý ostrov v pozadí je pevnost If, za ním Friolské ostrovy spojené pěší lávkou.




V bazilice je příjemně, stín, krásná výzdoba a hraje tu meditativní hudba.
Jsou tu obrazy katastrof, v každém tom obrazu někde stojí Panna Maria a také tu jsou pověšené od stropu modely letadel a lodí.




Scházíme uličkami dolů, směrem ke starému přístavu.


Opatství  Svatého Victora. Každoročně se tu 2. února koná pouť a prodávají se zde dorty ve tvaru člunu - jako vzpomínka na příchod Sv. Máří Magdaleny, Lazara a sv. Marty.





Pohled ze starého přístavu.



 A čekání na loď.



Vyplouváme.