neděle 24. února 2019

Jedno lednové

Šedivé nedělní odpoledne. Celý víkend hnusně, zataženo, mokrý špinavý sníh, déšť, vítr, zima.
Nálada nijaká, chuť na něco žádná....nakonec jsem přece jen vyrazila do Galerie Moderního Umění.
Sice žádný z těch obrazů bych si neuměla doma na stěně představit, ale to odpoledne bylo rozhodně nevšední a barevnější :-)






Poznámka: Na této výstavě ve 4. patře byli čtyři kustodi - nesmělo se a nedalo se fotit. Obrázky jsou stažené z netu a nemám ani názvy :-( Tímto se zároveń omlouvám a dávám tak prostor k osobní představivosti.

Nejvíce se mi asi líbil Jaroslav E. Dvořák. Ale všechny obrazy (nejen jeho) byly obrovská plátna.
A obrazy pana Dvořáka působily silně, temně, syrově, depresivně, vtahující.

Ty ostatní byly moc barevné, rozhazující myšlenky a o panu Načeradském raději nemluvím, ještě ted když si na to vzpomenu se červenám :-) hodně silně živočišně sexuální.

Jaroslav Eduard Dvořák


Korpus


Remízek


Rybářské zátiší


Václav Bláha






Jiří  Sopko





Michael Rittstein






Tomáš Švéda





Ivan Ouhel







A nyní nic pro konzervativce, teď přijde trochu masakr. (to jsem vybrala ty umírněnější)

Jiří Načeradský











Co říct?
Umění je svoboda.

Na závěr Zdeněk Sýkora - grafická díla z let 1964-2011













čtvrtek 21. února 2019

Jak se žilo?

Galerie U Přívozu.

Putovní výstava 100 let očima fotografů ze sbírky Českých fotografů. (1918-2018)

Výstava historických fotografií k 100. výročí založení Československa.
Deset fotografických panelů přibližuje jednotlivé úseky stoleté historie - vznik samostatné republiky, mnichovské události, konec druhé světové války, únorový převrat, pražské jaro a invaze vojsk Varšavské smlouvy, protestní smrt Jana Palacha, vznik Charty 77, sametovou revoluci a nový život v demokracii.

Fotografie zobrazují nejen dramatické chvíle, výrazné osobnosti s každým obdobím spjaté, ale především atmosféru té které doby, proměny prostředí a životního stylu, v neposlední řadě poetiku každodennosti, kde je mnohdy i nechtěný humor.

Pro některého dnešního velmi mladého návštěvníka výstavy je to sci-fi, jak z jiné planety, pro jiného nostalgie, pro dalšího tvrdé retro a mládí, vzpomínky, pro spousty lidí snad ani raději nevzpomínat, jak to bylo až místy absurdní....některé snímky působí dnes jako vzdálená karikatura, ironie, tragikomedie té doby.....

Úmyslně jsem se soustředila na snímky - nepolitické, každodenní.....přece jen politiků (obrázky) si užíváme dnes stále dost a dost, až moc.

Jak asi chtěli tehdy lidé žít?
Jak moc se to liší od toho, co chceme žít dnes?

Jak to tehdy bylo těžké, vzdálené.....(velké fronty nejen u obchodů na banány, letité fronty na byty, na auto, na štěstí...)

Válka, rodiny s dětmi, slušné bydlení, mít se dobře, za práci si koupit co člověk potřebuje, ale také prožít malé radosti, sny, malé štěstí......