neděle 27. ledna 2019

NP Lovčen


Pro Černohorce je Lovćen posvátným pohořím a národním symbolem. Dal také Černé Hoře jméno – skály Lovćenu se po dešti zbarví do černa. Největší historickou hodnotu představuje mauzoleum Petra II. Petroviće Njegoše na Jezerském vrchu.

Petr II. Petrović Njegoš je největší postavou černohorských dějin jako vládce, vladyka, velký státník, myslitel a básník. Njegošovo dílo, především Horský věnec, je v Černé Hoře stále živé, přestože od Njegošovy smrti uplynulo přes 160 let.

Podle černohorské tradice se Njegoš přál být pohřben na Lovćenu, ale nikoli na jeho nejvyšším vrcholku. Byl totiž přesvědčen, že Černá Hora bude mít v čele významnější osobnost než je on sám, a ta pak bude mít právo spočinout na nejvyšší hoře. 

Posmrtné pozůstatky Petra II. však nebyly kvůli různým válečným a politickým událostem pohřbeny na místě, které si vybral. Jeho mauzoleum bylo definitivně dostavěno až teprve v r. 1974. Autory architektonického řešení byli sochař Ivan Meštrović a architekt Harald Bilinić. 

Plošina s mauzoleem se nachází výšce 1580 m. n. m. na Jezerském vrchu a vede k němu 426 schodů částečně krytých tunelem. Dominantou interiéru mauzolea je socha Petra II., nad nímž se tyčí jako symbol svobody orel s rozepjatými křídly. Njegoš je pohřben v kryptě pod mauzoleem.

Pro Černohorce je návštěva mauzolea věci cti a národního uvědomnění.








Nejvyšší hora pohoří Lovčen je Štirovnik 1749 m.n.m. je na něm tv vysílač a vojenský objekt.




a opět krásné výhledy.










Cestou zpátky jsem šla starou původní stezkou.



Petr II. Petrovič - Njegoš.




Cetinje


Cetinje leží na úpatí pohoří Lovčen. Své jméno dostalo podle říčky Cetiny. Do roku 1918 byla hlavním městem Černohorského knížectví.  Po staletí byla Cetinje místem bojů Černohorců za svobodu.

Město bylo založeno v roce 1482 Ivanem Crnojevičem a později zde žila a vládla královská dynastie  Petrovič- Njeguše. Dodnes má město pro Černohorce velký národní a duchovní význam.

Je tu spousta kulturních a historických památek, navštívila jsem jen některé.



Socha Ivana Crnojeviče




Bilijarda. Sídlo Petra II. Petroviče - Njeguše. Rezidence dostala jméno po kulečníku, který si sem nechal Petr II. přivézt z Vídně. Jsou zde také uloženy jeho osobní předměty, básnická díla, dokumenty, portréty, umělecká díla vztahující se k jeho osobě. Ve zvláštním pavilonu je zde umístěna reliéfní mapa Černé Hory v měřítku 1: 10 000.



Palác Krále Nikoly I. Petroviče. V současné době v něm sídlí Národní muzeum Černé Hory.
Jsou zde sbírky zbraní, vyznamenání, portréty královské rodiny, královské soukromé komnaty, dobové oblečení, uniformy.




Královská hrobka.





Cetinjský pravoslavný klášter.






Orlí kras (Orlovi krš) je vyhlídka nad městem, 15. min. chůze nad klášterem. Je tu postaveno mauzoleum zakladatele dynastie Petrovičů - hrobka vladyky Danilo. (17-18. stol.)




Krásný výhled na Cetinji.



V Cetinji pobýval český malíř Jaroslav Čermák. Některá jeho díla jsou k vidění právě i v královském paláci. Námětem obrazů byli právě Černohorské dějiny i život obyčejných lidí. V 19. století byli Černohorci pro Čechy velkým vzorem. Byli pro ně příkladem odvahy a vzdoru - Slovanský národ, který se nikdy nepoddal. Ani Turkům, ani rakouské moci.

úterý 22. ledna 2019

Skadarské jezero

Z Virpazaru vyplouváme lodí meandry na Skadarské jezero.
Krajina, klid, koupání, oběd v malé restauraci.













Skadarské jezero je největší na Balkáně. 2/3 náleží Černé Hoře, 1/3 Albánii. Od roku 1983 je národním parkem. Je to největší ptačí rezervace v Evropě. Hnízdí tu 270 druhů ptáků a v jeho vodách žije asi 45 druhů ryb. Na jezeře je mnoho malých různých ostrůvků.



"Ptačí ostrov" Grmožur, bývalé turecké vězení.






Přistáváme, jdeme na oběd a odpoledne se koupeme.













Zpátky do Virpazaru jinou cestou.