Pavlík
Krátce po svých narozeninách jsem na chodbě potkala souseda z 3. patra. Seděl na schodech s dvěma velkými taškami z Lidlu plných špinavého prádla, chtěl si je odvézt do čistírny na vyprání, ale nějak špatně šlápl a že má pochroumaný kotník. Byl plachý a koktal.
Tak jsem ho pozvala k sobě, na kotníku neměl nic vážného, a nabídla se, že mu prádlo vyperu a donesu k němu do bytu.
Bydlí v garsonce jako já, jen ji má zrcadlově otočenou. Když jsem tam nesla vyprané a vyžehlené prádlo, čekala jsem sice, že to nebude žádná hitparáda, ale to co jsem tam viděla, byla dost síla. Přesně se mi vybavily ty příběhy z novin, kdy se hasiči k někomu dobývali do bytu, který byl od podlahy ke stropu zanesený různým nepořádkem a lidovým sběratelstvím a zápach. Zima - rozbité topení.
V podstatě jsem se tam protahovala uzounkou uličkou mezi špinavými krabicemi, všude plno špinavých novin na zemi, všude mastnota, plíseń, rez, zápach, všechny nábytkové povrchy zastlané špinavými novinami, odpadky, zbytky jídla, všechno ulepené, něco vylité, v koupelně smrad, nevěděla jsem ani kam ten koš s tím vypraným prádlem položit, nebylo kam. Jedno velký skadiště halabala, všechno dohromady.
Jen jsem tam rozpačitě stála a říkám mu: "No, pěkně jste ten byt tady zřídil" Samozřejmě následovalo, že jsem nezdvořilá, dala jsem mu koš do ruky a šla domů.
Ani ne za dvě hodiny zvonek - Pavlík ve dveřích, že se mi jde omluvit, že to prádlo krásně voní a je čisté a krásně vyžehlené, že z čistírny to prádlo, takhle krásně nikdy není.....a taky, že se zastyděl, jaký tam má nepořádek, jestli bych mu tam nepřišla někdy uklidit, jen povrch, že mi za to zaplatí.
Uvařila jsem mu čaj a řekla, že neumím nic dělat napůl a že když uklidit tak uklidit pořádně a vše vytřídit, aby z toho byl zase hezký slušný byteček. Řekla jsem mu ať si to nechá projít hlavou, že to bude velký úklid a potřebuju, aby mi pomáhal. Že všechno postupně vytřídit, nesmysly vyházet a najít věcem pevné místo, skřínku po skřínce vyházet, vytřídit, vymýt a urovnat.
Pak se mu tam bude hezky žít, bude se to urovnané a přebrané lehce udržovat....všechno lehce najde...Nastínila jsem mu, že bych mu vždycky řekla, kterou část budu uklízet, postupně...a jeho pomoc by spočívala v odnášení do kontajneru : na charitu, papír zvlášt na sběr, něco do města do centra na pomoc ukrajině, něco do směsného odpadu.
Dala jsem mu na rozmyšlenou dva dny. Za dva dny přišel a že to platí, že mi věří a dal mi od bytu klíče, at tam chodím uklízet mezi službama jak se mi to hodí. A že bude pomáhat - vynášet do kontajnerů.
----
Vyklízení bytu trvalo dva měsíce. Před noční, po noční, ve volnu...
190 kg papírového sběru, nepočítaně pytlů s věcmi oblečení ještě po rodičích na charitu, něco málo pytlů do centra města, kde byla sbírka na Ukrajinu, nepočítaně pytlů do směsného odpadu, věci rozbité, chycené plísní a moly. Skřínku po skřínce.....
Odplísnit byt, zbavit se molů, sehnat topenáře na revizi radiátoru plus nový termostat na topení, protože ten původní byl rozbitý, byly v něm vyteklé baterie. Sehnat instalatéra na čištění zabudované WC nádrže, plus vyměnit prasklou WC mísu. Pomohl nám i Roman - sanitář z práce - vystěhoval a odvezl na sběrný dvůr starou opravdu hroznou zaplísněnou čalouněnou potřísněnou manželskou postel, odvezl i starou rozbitou kuchynskou linku, která byla na balkoně, spousty let. Roman i udělal v koupelně nové silikonové těsnění kolem vany. Odvezl smradlavou rozbitou automatickou pračku a zaslepil odpady u pračky - Pavlík nechtěl novou pračku, tu moderní by nezvládl. Opravil nám světla. Spravil prosklené dveře do pokoje.
Neskutečně to prokouklo. Pavlík má v pokoji daleko víc místa, zůstaly tam dvě válendy z masivu a má z toho dvojlůžko. Nábytek taky prokoukl, starý nábytek leštěný po rodičích, vyčistit kusový koberec, podlahy vydrbat, konečně bylo i vidět jakou dlažbu má v koupelně. Soused Šimůnek mu věnoval botník, má ho v předsíni.
A samozřejmě, jsme objevili poklady, nové flanelové košile, spousta svetrů, nové poctivé damaškové ložní prádlo, nové froté ručníky, nové ponožky....spoustu hezkých bund - vyzkoušeli a sehnala jsem paní, důchodkyni, šikovnou levnou, která vyměnila zipy a malinko pozašívala co bylo třeba (kapsy)
Další poklady jsme objevili v mnoha hrncích, strčených pod nábytkem - Pavlík měl všude mince, 1, 2, 5, 10, 20, 50 koruny, vše jsme roztřídili a napočítali a Pavlík je nosil asi dva týdny, jednou denně spolu se sušenkovými věnečky a čokoládičkami do spořitelny na výměnu za bankovky. :-)
Občas to byl boj.
Pavlíku tady budeš mít svetry. Ne, tam budou knížky....Kuchynskou linku jsem vyklízela 3 dny - od rána do večera - staré koření, suchý plesnivý chleba, napůl shnilé vyjedené skleničky marmelády, milion igelitových tašek, zpuchřelých, vzala jsem je do ruky a sypal se bílý igelit. Staré džusy v krabicích rok výroby 2000....zásoby....ohryzky, jadýrka...ale také jsme objevili nádherné kávové a čajové hrnečky.
V kuchynské lince jsme udělali kompromis - spodní dvířka a část špajzky budou knížky, horní dvířka a šuplíky bude kuchynské náčiní.
Skříně narvané vším možným, ložní prádlo, chleba, napůl vyjedené skleničky s marmeládou, špinavé zmuchlané staré hadry na podlahu....rezavé smetáčky....smradlavé krabice s mastnými novinami....Obrovské pytle s ponožkami - každá jiná ponožka a ještě děravá....ohryzky....
Nakoupila jsem ramínka na košile, plastové boxy na oblečení do skříní, rychlovarnou konvici, ta jeho měla nahoře bakuli z vodního kamene, úplně zarostlá....ze tří torz vysavačů, jsme udělali jeden funkční :-)
V koupelně byla mazlavá podlaha, tuny rozšlapaného kusového mýdla, a obrovská krabice s dalšími mýdly...přesvědčila jsem Pavlíka na tekuté mýdlo a dávkovač s mýdlem, zrovna tak na tekutý sprchový gel....honit mýdla po podlaze a ještě se tam klouzat je nebezpečné. Koupili jsme novou předložku protiskluzovou před vanu. Darovala jsem mu z komory svoji černou ikeáckou knihovnu na knížky i z boxy. Přestavěli malinko nábytek.....Práce jak na kostele.
Každý den navečer po úklidu jsme hráli člověče nezlob se, povídali si o knížkách, Pavlík vyprávěl o své rodině....a plánovali další etapu úklidu na další den.
A v březnu měl Pavlík narozeniny a pozval svoji sestru s manželem a dětmi a ti byli hodně překvapení...tam jsem poznala Pavlíkovu rodinu.
Žádné komentáře:
Okomentovat