úterý 13. září 2016

Ranní Split

Cesta autobusem do Splitu - utrpení.

Přestože jsem po nočních, ne a ne na chvíli usnout. Ani půlka prášku na spaní mi nezabrala.
Za mnou sedí dvojice starších manželů a stále něco řeší.....pán sice na chvíli usnul, ale chrápe.
Paní vedle mě na sedačce si mluví dost často pro sebe, má čtyři igelitky, v nich asi milion šustivých sáčků a stále něco hledá, přendává.

Konečně chvíli ticho, jen vnímám motor autobusu, jak přibržduje, jak zrychuje......pomalu usínám a cvak, světlo a další čůrací zastávka.

K ránu kolem páté usínám a krátce po půl šesté konečná přístav ve Splitu.

Jsem úplně mimo, zdálo se mi tu chvíli polospánku něco z práce.
Potácím se z autobusu, nateklý nohy, brní mě, potřebuju na záchod a bolí mě příšerně hlava...honem najít brufen, záchod.....

Pomalu probouzející se Split.
Jemný teplý vítr, vstává slunce, popeláři, čistící vozy.
V přístavu voní čerstvé sladké pečivo z malých pekárniček, teplý čerstvý tvarohový šnek, skvělé.
Tak ještě ten záchod. Paráda. Probouzející se místní tržnice.

Diokleciánův palác, opuštěný, tichý, bez lidí.... jak zakletý. Jen tu a tam pobíhají pohublé kočky a pozorují mě, tu a tam se otevřou dveře, kde v paláci bydlí místní lidé, potkávám v uličkách několik pejskařů....brufen zabral, je mi líp.

Jdu k soše sv. Řehoře - šáhnout si na jeho palec u nohy, pro štěstí.
A odtud k přístavu, kde otevírají první kavárny.
Dávám si kafe a dívám se na přístav, ranní pomalu začínající cvrkot a lodě.

V 8:10 - podle pokynů jsem na nástupišti na trajekt na Vis.
Vyplouvá v 9:00, ale už ted je tu fronta lidí, aut a autobusů....a konečně i já se probouzím a je mi dobře.






                                                                                                                                         Chorvatsko, Vis.

16 komentářů:

  1. Aáááááá - uvajs, to je teda cesta hrozná! Snad bude vykoupena odpočinkem.

    OdpovědětVymazat
  2. jj. pak už je to labůžo :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Split ... moc se těším na povídání i fotky, ve Splitu jsme byli 2x i s malými dětmi. Autobusem :-)) TAkže si to dovedu představit. Pamatuji si dodnes cestu, pr nás... to bylo dobrodrůžo, stálo se v noci na Plitvických jezerech a vzduch voněl již mořem. takový neznámý pach. pach moře.

    OdpovědětVymazat
  4. Taky jsem mívala ty nekonečný rozlámaný cesty busem ráda. Daleko radši než profrčení moderním bourákem po dálnicích a šup, střih, už jsme tady. Nejlepší bývala cesta do Bulharska, jelo se skoro tři dny starým RTO-čkem. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. 3. Ratko, budou, postupně.....zážitků moc, fotek nepřeberně doslova.....jsem toho stále plná....vlastně pořádně nevím jak začít a jak.....trošku to nechávám v sobě uzrát.....takhle to mám pokaždý, když něco zažiju hodně intenzivního, krásnýho.....nejde mi to psát hned po té...no, jsem takový blogový šnek. :-)

    OdpovědětVymazat
  6. ještě vám prozradím malé tajemství :-)
    na sochu Sv. Řehoře jsem si šáhla proto, abych se zas do Splitu zase vrátila zpátky a také pro štěstí, vzpomněla jsem si na vás všechny a Roštěnku - ten článek o R. jsem psala těsně před před odjezdem....no a taky proto, že jsem si zapomněla doma kartičku pojištění :-) což jsem zjistila, jak jsem platila tvarohovýho šneka :-) a v neposlední řadě, jak lidé v autobuse řešili neustále předpověď počasí - vypadalo to na Norskou zimu z Norských stránek a moje nejteplejší oblečení bya jen modrá mikina, kterou jsem si přehodila kvůli klimatizaci v autobuse přes sebe na noc ani jediné ponožky jsem sebou neměla. No prostě jsem to pojala skutečně jak letní dovolenou. A musím říct, že na ostrově nebylo takový vedro jako je ted tady, bylo tam max. 29. st. místy polojasno, jasno, zataženo, déšt, bouřka, ale krása.....ale to už malinko předbíhám.... :-)

    OdpovědětVymazat
  7. barčo 6
    áá, tak to máš podobnou strategii oblékání jako já! Jedna mikina na noc. To mě těší, že nejsem sama.

    Já kartičku ZP ještě nezapomněla nikdy, ale před týdnem mě upozornila zubařka, že ji mám dva roky prošlou.

    OdpovědětVymazat
  8. "ani jediné ponožky jsem sebou neměla" 8 - )

    OdpovědětVymazat
  9. Barča, Liška a Rulisa sú polárne víly ;-)
    SV bez ponožiek nevystrčí z pelíšku ani čenich!

    OdpovědětVymazat
  10. 10
    Já ho bez ponožek nestrčím do pelíšku. :-))

    OdpovědětVymazat
  11. tak ja na spanie nutne potrebujem ležanie, takže cesty busom som obvykle tiež takto nejako pretrpela (plus kinetóza, a z Kinedrylu mi zaberá len tá sedatívna zložka ;-) )

    OdpovědětVymazat
  12. Rulisa 10: koho? ;-)

    OdpovědětVymazat

  13. 12
    Čenich, nutno dodat vlastní. :-))

    OdpovědětVymazat
  14. ...Split....krásne miesto! kamarátka čierna sfinga, Diokleciánov palác, biele vekom a morským vetrom ohladené dlaždice v starých uličkách.....trojfarebná mačka Matilda, mala mačiatka schované na tej veľkej hrantej historickej veži hneď pri paláci, dali sme jej celú našu slaninu.....mám rada Split....

    OdpovědětVymazat
  15. Ru 13: aj ja mám v posteli furt ponožky, aj v lete. teda nie furt, pri niektorých aktivitách si ich niekedy aj stihnem vyzuť ;-)

    OdpovědětVymazat