Pomalu, volně a pokud možno ve stínu.
Od rybníku k rybníku, hradeckými lesy.
Podél Orlice na Stříbrńák.
Bělečský písník.
V Bělči k Huškům na oběd a na Cara.
Na pánském WC.
Pokračujeme na Mlýnský rybník
Tady jsme nečekaně potkali Péšu s dětmi a maminkou. Kdyby mě na ni Saul neupozornil, úplně bychom se minuli :-)
A byla tu svatba.
Pokračujeme na Šanovec. Tady jsme byli úplně sami, u lovecké chaty nikdo a bylo tu parádní koupání.
A odtud pomalu domů. V jednu chvíli to vypadalo na pořádnou bouřku, ale nakonec z toho bylo jen pár kapek. Byl to moc hezký pohodový výlet.
Vypadá to na pořádný pařák, mě už měkl mozek a byla jsem permanentně uřícená, žádné procházky, žádné výlety, jen to nejnutnější venku. A jako vždycky mu to sluší, oblečenému i svlečenému :-)
OdpovědětVymazatRatko, mám to podobně s tím mozkem ve vedru. a jsem zpomalená, psychicky i fyzicky.
OdpovědětVymazatale tady v tom lese to vedro nebylo až tak hrozný, jako ve městě. a navíc jsme opravdu jezdili od rybníku k rybníku a pak už jsem se nenamáhala ani převlíkat, v plavkách a v tílku a lehce přejezdy a bylo to super. :-) jen do hospody jsem se převlíkla.
:-) no, je to děsně nespravedlivý, Saul se spravil, přibral a sluší mu to.
já jsem bohužel taky přibrala a vypadám jak vorvan, ale zase se snažím pomalu shodit, u mě je to o jídle ve stresu z přehladovění v práci a pak když už konečně můžu jíst sním co potkám a pak nabírám, hodně rychle. takže si hlídám pauzy na jídlo a dělám si jídlo do práce a je mi líp, jak na těle, pomaličku to jde dolů a taky je mi líp z jídla psychicky. v době kdy to jídlo nehlídám je mi bud slabo na omdlení z hladu a nebo potom těžko a taky až na spaní a bezvědomí s přejedení. ideální pro moje fyzický i psychický fungování je polohlad a pak je mi dobře.