1. Třeba já. Taky bych to tam nedávala. Dělá se mi fyzicky špatně, když si to představím. V takových prostředích/seskupeních si připadám jak spoďáry v automatický pračce.
2. :-) jsi mi připomněla, jak jsem v 18 letech jela s pár lidma - ortodoxníma trampama na nějakou jejich osadu. :-) trampská osada a život v polodivokým turistáku - nebe a dudy.
3. "magičnost" polštářků spočívá právě v tom, že jsou každého osobní, vlastní. na tvrdé dřevěné podlaze se hodí. každý kdo přijede na kurs tak prvně jde do gompy a najde si tam místečko a udělá pelíšek - karimatka, deka a polštářek. polštářek je na sezení, meditaci, podložení, podepření, pod hlavu, cokoliv. důležitá věc.
5. to místečko a polštářek - platí po celou dobu kurzu. prostě stálé místečko. kurz je otevřený - v tom smyslu, že lidé přicházejí a odcházejí (přijíždí a odjíždí) v různé dny - jak mají volno, nebo jak se uvolní v práci apd.
Pelíšek v davu...? Bych tam nezamhouřila oko. Musela bych jít spát někam odsud pryč pod keř jak tamti, co je máš taky na fotce. A nemusela bych se vláčet s vycpaným polštářkem kvůli držení místečka. Protože sedět bych na tom nevydržela, to by mě záda vzaly do deseti minut. Nejlíp by se mi sedělo přímo na tom tvrdým, ale opřít se zádama o zeď.
A zrovna tajk by mě zajímalo, co je polodivokej turisťák... To si tam děcka mohly dělat, co chtěly? Mohly se rozhdonout, že nejdou tam, kam osttaní, nebo že to dneska balej jdou od ům dál?
Nevím, turisdťák poodile mě těžko mohl bejt polodivoikej, když musel bejt orhganizovanej a jedinec proistě musel šlapat bvrázdu s kolektivem.
U trampů to takhle nebylo. Klidněs mohla jít kamkoli s kýmkoli, rozhodnout se v tu minutu pro úplně jinou cestu...
Pokud tohle bylo to, cos myslela tím "nebe a dudy", pak jo, pak souhlasím. Ale uznávám, že pojem "ortodoxní tramp" pro mě nemá jasný obrys, krom toho, že možná myslíš nějakou partu starejch chlápků s historií osady do první republiky, kdy se jezdilo - a tudíž i oni jezdili - pořád na stejný místo a pěly se písně Boba Hurikána a v podstatě to byl začátek českého chataření. Viz Posázaví. Osobně jsme měla radši ty orotodoxní trampy, co radši chodili. :-)
7. "pelíšek" v davu, hlavně na den - přednášky, meditace apd. jinak na noc stany na louce, nebo jak říkáš, pod širák a někdo nesnese rozpálený stan od slunce, tak spí v gompě.....prostě různě, nebo, když třeba přijede jen na dva dny tak spí v gompě....různě....
jo, záda, nohy...zadek otlačenej apd. znám :-) záda už mě netrápí, spíše ten otlačenej zadek a nohy....
8. no...osadníci, trampové, jak jsem je zažila s rituálama...košile, vlajka vzhůru letí....osadní pravidla...no prostě, byla jsem zvyklá na něco jinýho....
Mně ty polštářky nejdou z hlavy. Když nejsou povinný, tak jsou podle mě docela pěkný výraz náklonnosti těch lidí k rituálům a k přijímání atributů jako symbolů. Mít každej jinej polštářek jako výraz individuality, "mého místečka", ale přitom mít tutéž věc, jako všichni ostatní, dík ní patřím k ostatním s toutéž věcí, tvořím zdánlivě pestrou množinu spojenou stejným...
Na fotce to vypadá hrozně zajímavě, jako žetonky na obří dámě.
9. polodivokej turisták, sice byl organizovanej. hlavní vedoucí byli kluci co se vrátili z vojny - od paragánů....takže tak nějak vše drsnější....a v tomto tonu přežití v různých podmínkách.....včetně drsné stavby tábora...kácení soušek, hřebíky, plachty...nosit dřevo...polní kuchyn, kde každá družina jeden den měla službu a vařila pro všechny, včetně nočních hlídek....a táborové hry taky takové nadrsno a putáky taky....prostě ne uplně klasický tábor...
Ale je fakt, že právě přemíra všelijakých rtuálů měnících s ečasem na povinnápraviudla byla jednou z třecích ploch moderního trampingu, stání nba vlajku a boje, kdžy někteří začli stát na Rosu, vzájemní opovrhování různých proudů trampingu, přesvědčení, že právě oni to "dělají správně", "chápou správně"...
A po letech můžu říct, že odpadlíci do snobských mastňáků, alkoholici a životní ztroskotanci se z nich stávali v tomtéž poměru bez ohledu na to, za kterou stranu při které "hymně" povstávali.
Určitá míra životní zoufalosti a hledání berliček a falstříčků na vlastní ego v tom asi byla vždycky od začátku.
jaj, moc priveľa ľudí na mňa, bojim bojim, skok do najbližšej kosodrevoviny ;-) ale s tým vašim lámom by som si niekedy rada pokecala - vyzerá skôr ako tréner karate, ako láma ;-)
jéje - to je prostředí, kam bych nešla. To spíš odpovídá době, kdy jsem byla teenager, taková skrumáž lidí. Pak už víc a víc nezájem.
OdpovědětVymazatZnám i lidi, co už jako teenageři od tohohle prchali.
1. Třeba já.
OdpovědětVymazatTaky bych to tam nedávala. Dělá se mi fyzicky špatně, když si to představím. V takových prostředích/seskupeních si připadám jak spoďáry v automatický pračce.
Hele, a na co mají všichni ty kulatý polštářky? Jen na sezení a spaní, nebo to má i nějakej magickej význam, třeba při meditaci a tak?
OdpovědětVymazat2. :-) jsi mi připomněla, jak jsem v 18 letech jela s pár lidma - ortodoxníma trampama na nějakou jejich osadu. :-) trampská osada a život v polodivokým turistáku - nebe a dudy.
OdpovědětVymazat3. "magičnost" polštářků spočívá právě v tom, že jsou každého osobní, vlastní. na tvrdé dřevěné podlaze se hodí. každý kdo přijede na kurs tak prvně jde do gompy a najde si tam místečko a udělá pelíšek - karimatka, deka a polštářek. polštářek je na sezení, meditaci, podložení, podepření, pod hlavu, cokoliv. důležitá věc.
OdpovědětVymazat5. to místečko a polštářek - platí po celou dobu kurzu. prostě stálé místečko. kurz je otevřený - v tom smyslu, že lidé přicházejí a odcházejí (přijíždí a odjíždí) v různé dny - jak mají volno, nebo jak se uvolní v práci apd.
OdpovědětVymazatPelíšek v davu...?
OdpovědětVymazatBych tam nezamhouřila oko.
Musela bych jít spát někam odsud pryč pod keř jak tamti, co je máš taky na fotce.
A nemusela bych se vláčet s vycpaným polštářkem kvůli držení místečka. Protože sedět bych na tom nevydržela, to by mě záda vzaly do deseti minut.
Nejlíp by se mi sedělo přímo na tom tvrdým, ale opřít se zádama o zeď.
4
OdpovědětVymazatCo jsou ortodoxní trampi? :-)
A zrovna tajk by mě zajímalo, co je polodivokej turisťák...
OdpovědětVymazatTo si tam děcka mohly dělat, co chtěly? Mohly se rozhdonout, že nejdou tam, kam osttaní, nebo že to dneska balej jdou od ům dál?
Nevím, turisdťák poodile mě těžko mohl bejt polodivoikej, když musel bejt orhganizovanej a jedinec proistě musel šlapat bvrázdu s kolektivem.
U trampů to takhle nebylo. Klidněs mohla jít kamkoli s kýmkoli, rozhodnout se v tu minutu pro úplně jinou cestu...
Pokud tohle bylo to, cos myslela tím "nebe a dudy", pak jo, pak souhlasím.
Ale uznávám, že pojem "ortodoxní tramp" pro mě nemá jasný obrys, krom toho, že možná myslíš nějakou partu starejch chlápků s historií osady do první republiky, kdy se jezdilo - a tudíž i oni jezdili - pořád na stejný místo a pěly se písně Boba Hurikána a v podstatě to byl začátek českého chataření. Viz Posázaví.
Osobně jsme měla radši ty orotodoxní trampy, co radši chodili. :-)
7. "pelíšek" v davu, hlavně na den - přednášky, meditace apd. jinak na noc stany na louce, nebo jak říkáš, pod širák a někdo nesnese rozpálený stan od slunce, tak spí v gompě.....prostě různě, nebo, když třeba přijede jen na dva dny tak spí v gompě....různě....
OdpovědětVymazatjo, záda, nohy...zadek otlačenej apd. znám :-)
záda už mě netrápí, spíše ten otlačenej zadek a nohy....
8. no...osadníci, trampové, jak jsem je zažila s rituálama...košile, vlajka vzhůru letí....osadní pravidla...no prostě, byla jsem zvyklá na něco jinýho....
OdpovědětVymazatMně ty polštářky nejdou z hlavy. Když nejsou povinný, tak jsou podle mě docela pěkný výraz náklonnosti těch lidí k rituálům a k přijímání atributů jako symbolů. Mít každej jinej polštářek jako výraz individuality, "mého místečka", ale přitom mít tutéž věc, jako všichni ostatní, dík ní patřím k ostatním s toutéž věcí, tvořím zdánlivě pestrou množinu spojenou stejným...
OdpovědětVymazatNa fotce to vypadá hrozně zajímavě, jako žetonky na obří dámě.
11
OdpovědětVymazatTo já taky. A právě u trampů.
9. polodivokej turisták, sice byl organizovanej. hlavní vedoucí byli kluci co se vrátili z vojny - od paragánů....takže tak nějak vše drsnější....a v tomto tonu přežití v různých podmínkách.....včetně drsné stavby tábora...kácení soušek, hřebíky, plachty...nosit dřevo...polní kuchyn, kde každá družina jeden den měla službu a vařila pro všechny, včetně nočních hlídek....a táborové hry taky takové nadrsno a putáky taky....prostě ne uplně klasický tábor...
OdpovědětVymazat12. polštářek . váha a jak se ti na něm sedí a tvoje výška kvůli zádům. v gompě prostě vše na zemi.....
OdpovědětVymazatano, meditace je v podstatě rituál.
15. na té tvrdé zemi v gompě prostě trávíš několik hodin. a proto polštářek - hlavně. v gompě probíhá program celého kursu.
OdpovědětVymazatAle je fakt, že právě přemíra všelijakých rtuálů měnících s ečasem na povinnápraviudla byla jednou z třecích ploch moderního trampingu, stání nba vlajku a boje, kdžy někteří začli stát na Rosu, vzájemní opovrhování různých proudů trampingu, přesvědčení, že právě oni to "dělají správně", "chápou správně"...
OdpovědětVymazatA po letech můžu říct, že odpadlíci do snobských mastňáků, alkoholici a životní ztroskotanci se z nich stávali v tomtéž poměru bez ohledu na to, za kterou stranu při které "hymně" povstávali.
Určitá míra životní zoufalosti a hledání berliček a falstříčků na vlastní ego v tom asi byla vždycky od začátku.
14
OdpovědětVymazatA trampi nenosili dřevo? Nekáceli soušky? Nebylo v tom přežití? :-)
Teda u těch chatařů asi ne. Ale ti pro mě byli spíš apendixy historických artefaktů. Dění se dělo už jinde.
16
OdpovědětVymazatNa polštářku se sedí blbě. Tím spíš se na něm sedí blbě několik hodin.
18. jo, trampové osadníci - chataři, výstižné.
OdpovědětVymazatjaj, moc priveľa ľudí na mňa, bojim bojim, skok do najbližšej kosodrevoviny ;-)
OdpovědětVymazatale s tým vašim lámom by som si niekedy rada pokecala - vyzerá skôr ako tréner karate, ako láma ;-)