Bořivoje Borovského.
"Umění by se nemělo vykládat. Názvy vedou k asociacím a ty vedou k interpretacím, které už s dílem nemají nic společného. Se slovy se můžeme octnout ve světě povrchnosti. Nedostaneme se k jádru, zůstane nám cizí ten hluboký svět, který se klene do nekonečné výše. Postavit se před obraz a to stačí. "
Většina jeho obrazů je inspirována krajinou - mraky, kámen, dopadající světlo.
V pozdní tvorbě malíř přestává dávat svým obrazům jména.
Hodně se mi ta výstava líbila.
Olej, plátno.
Tužka, papír.
Kombinovaná technika
Galerie Na Hradě.
Ta citace je od autora?
OdpovědětVymazatS nedáváním jmen obrazům souhlasím.
Taky jsem s tím měl problém a po čase ty vymyšlená jména i zapomněl a dával znovu jiná.
Už si toho i kdosi od nás všimnul, že na jedné výstavě se stejný obraz jmenuje jinak, než na minulé:-)
Ano, citace je od autora.
OdpovědětVymazatA myslím si, že u abstraktního umění toto platí obzvlášť. Umění nerozumím, ale na konci té citace píše - postavit se před obraz a to stačí - je přesné. Vnímat obraz jak na toho každého člověka působí jinak. Kompozice, barvy. co to v něm vyvolává - a tedy ten pocit líbí, nelíbí, nebo provokuje, dráždí a proč a nebo působí harmonicky a proč.
tu citaci pokládám i za jeho vývoj v tvorbě. Autor už nežije, ale když si vyhledáš jeho životopis a tvorbu, namaloval toho hodně. Zkrátka jeho různá tvůrčí období a různé techniky.
OdpovědětVymazat1. Saule vlastně by mě zajímalo, jak na tebe samotného působí tvoje starší obrazy ted :-) Určitě si vybavíš svoji náladu, pocity, vnitřní rozpoložení, životní období, ve kterém si je maloval, ale když se na ten starý obraz podíváš ted - co v tobě vyvolává ten samotný obraz, ne ty vzpomínky.
OdpovědětVymazat1.4.
OdpovědětVymazatobčas se to mění, nový pohled.
4:
OdpovědětVymazatty nervy, když jsem ho matlal:-)
Spousta lidí má o tvorbě hodně zkreslenou představu.
I ten nejharmoničtější obraz je práce s hmotou, technika...
Jen pocitem nikdo nic nenamaluje.
Když tam nakonec ten pocit je vystižen, bývá to někdy jakoby věc náhody.
Když si to začne malíř přivlastňovat, začne kýčařit.
6. věřím.
OdpovědětVymazata poslední věta-jo, něco na tom je.
I když tam názvy nejsou, moje mysl je tvoří automaticky. Mohu je jen odhánět... tedy ty asociace okurek na různý způsob :-)
OdpovědětVymazat8. jj. všimla jsem si, Ratko, že u tebe na blogu máte s Ru už několik dní zahradnické sympozium :-)
OdpovědětVymazat9. tak :-))
OdpovědětVymazat8.10. to je vlastně hezký příklad toho, jak každý hotový obraz v každém kdo se na něj dívá žije svůj nový příběh :-)
OdpovědětVymazatNa malé výstavy chodím čím dál radši. Ze dvou důvodů: ten první je, že je to můj tichý vnitřní unik do jiných světů. A ten druhý - že v obrazárně, nebo na výstavě, když se dívám - mám pocit, že mi tam plyne jinak čas. Pomaleji a klidněji a je tam ticho.
OdpovědětVymazat12:
OdpovědětVymazatJo to by ses divila, jak u nas na vernisazi duchodci halekaji po dvojce frankovky:-)
13. :-))
OdpovědětVymazatjj. na vernisážích není klid ani ticho.