..a bude to všechno ještě zajímavější....včera na noční, jsem se dozvěděla, že další kolegyně odpadla - přijela do práce na kole v horečkách a čurala jen krev - zánět močového měchýře, jak blázen. aspon, když už v té práci ráno byla - dostala kapačky a léky.
...když mám hodně služeb - z deseti dnů - osm pracovních, narůstá u mě touha po životě, jít a žít a urvat si pro sebe v tom mezičase co nejvíc. protože prostě život je krátkej.
8. SV.... díky. potřebuju to. jsem hodně svázáná tím co žiju v reále tvrdě - sama za sebe, s prací, hypotékou - s veškerou plnou zodpovědností s tím vším. a potřebuju občas volnost, létání, snění, plnit si sny, malá přání, obyčejnosti. potřebuju oboje pro svůj život. díky těmhle protipolům funguju a život mi dává plnost, určitou hloubku, pochopení.... ale i nadhled, lehkost.
toto uterý , přišla další kolegyně - je těhotná, takže okamžitá neschopenka a rizikové těhotenství. - znovu změny služeb. nelze postavit služby na květen a duben znovu změny!
je nás celkově 8 sester do služeb a jedna staniční. staniční, která nebere služby, pro svoje osobní problémy si často bere dovolenou - takže z těch 8 sester směnových - se navíc tu a tam stává i sestra staniční - ke své práci ještě zástup za staniční. ruší se plánované dovolené, protože nejdou postavit služby a nemluvě o tom, že se stále cokoliv může stát.....sestry s dětmi.
přála bych si mít aspon jeden celý víkend volný....v nedohlednu. duben 0, květen aspon jeden volný víkend po noční - v sobotu ráno. ....mít v týdnu volno den - ne po noční.....
jsem smutná. dozvěděla jsem se dnes na noční smutnou zprávu. sestřička - kolegyně (45 let) z endoskopií je vážně nemocná. natrhla si stehenní sval při práci, pak se ji rána na noze rozpadla. má v ní rakovinu, leží na onkologii, čeká na amputaci celé nohy a nikdo neví co bude dál. z plného života.....z jednoho pracovního dne...člověk neví dne a hodiny....ve chvíli je všechno jinak....
Byla jsem jednou částečkou jistého statistického výzkumu o životní úrovni v Česku. Paní, co se mnou ty testovací hovory po několik let rok co rok vedla, nemohla pochopit, jak můžu tvrdit, že jsem spokojená, když nemám to a ono a támhleto a vůbec jsem téměř takovej sociální případ... A já jí říkám - protože dělám tu práci, kterou dělám a vidím... Vidím, jak nevíme dne ani hodiny a jak se obracejí životy ve zlomku vteřiny, když to člověk nejmíň čeká. Vidím, jaký mám každej den štěstím, že ten den je pořád stejnej a s pořád stejnými lidmi kolem mě...
13, ...kde mám svý hranice? nevim. hranice je jen život a smrt, "život" a "smrt" - (sama ted skoro nežiju žádnej civil, furt v práci.) to všechno ostatní je tak trochu na hovno - bejt hodnej, makat, držet morálku a společenský pravidla....
jsem smutná a naštvaná, unavená....proč právě ona? proboha za co?
18. ano, život je velmi krátký. Takové věci připomínají jak rychle se vše mění, bohužel často v tom smyslu že o něco přicházíme. (o zdraví, o peníze, o přátelé, o jistoty) ale vždycky se na jejích místo protlačí něco nového. jiného. jako když vyhoří les a vznikne mýtina, a tím prostor. Přeji kolegyni hodně síly... k tomu co ji čeká.
13 barčo notyvolééé, a jde o to, že ložiska rakoviny mají tendenci vnikat tam, kde jsou ložiska různých úrazů z minulosti, dřívějších potíží mechanických nebo jiných, trávicích...?
Neumím si představit, jestli to tak je (což asi jo), že to bylo tak rychle??? nebo se naopak ten sval natrhul právě proto, že už tam předtím bylo ložisko rakoviny nebo předchozí úraz, na který najel ten nový plus rakovina?
- sorry za takový technický přístup; jasně že vnímám i to lidské, hrozné, nenadálé, změnu, náhlou nemoc člověka a to vážnou.
21. Liško, nevim. Jen vim, že byla zdravá, chodila do práce a je to fajn pohodová ženská, má rodinu. Nevim, jestli měla dříve nějaké urazy, nevim o tom. podrobnosti nevim.
Z natrženého stehenního svalu, který se léčí konzervativně, klidem popř, chirurgicky - se stala rozpadající se, nehojící rána, s tímhle. a protože je to vysoko - budou ji brát nohu v podstatě pod tříslem. a protože je to blízko třísla - je tam velké riziko, že jsou zasažené už i mízní uzliny .....
Kuželka - sloup.
OdpovědětVymazatA ten kvetoucí strom nad mrtvým domem je symbolem taky dobrým.
mrtvý dům nebude dlouho. každým rokem tam vegetují squateři, letos mají nějaké zpoždění.
OdpovědětVymazató vidím fotoporast! teda, rast! ;-)
OdpovědětVymazattá prvá fotka - modrozelená moc dobrá.
cesto fotka výborná. krásna. mám wellmi rada cestofotky.
moc krásné fotky. všechny
OdpovědětVymazatTa kuželka!!
OdpovědětVymazat..a bude to všechno ještě zajímavější....včera na noční, jsem se dozvěděla, že další kolegyně odpadla - přijela do práce na kole v horečkách a čurala jen krev - zánět močového měchýře, jak blázen.
OdpovědětVymazataspon, když už v té práci ráno byla - dostala kapačky a léky.
...když mám hodně služeb - z deseti dnů - osm pracovních, narůstá u mě touha po životě, jít a žít a urvat si pro sebe v tom mezičase co nejvíc. protože prostě život je krátkej.
6. teď na jaro je močáků hhodně, počasí je velmi zrádné. Tak snad se kolegyně rychle zotaví. život uteče opravdu raz dva.
OdpovědětVymazatBarča 6: nemocnica je iný svet....veru choď a foť!
OdpovědětVymazat8. SV.... díky. potřebuju to. jsem hodně svázáná tím co žiju v reále tvrdě - sama za sebe, s prací, hypotékou - s veškerou plnou zodpovědností s tím vším. a potřebuju občas volnost, létání, snění, plnit si sny, malá přání, obyčejnosti. potřebuju oboje pro svůj život. díky těmhle protipolům funguju a život mi dává plnost, určitou hloubku, pochopení.... ale i nadhled, lehkost.
OdpovědětVymazattoto uterý , přišla další kolegyně - je těhotná, takže okamžitá neschopenka a rizikové těhotenství. - znovu změny služeb. nelze postavit služby na květen a duben znovu změny!
OdpovědětVymazatje nás celkově 8 sester do služeb a jedna staniční. staniční, která nebere služby, pro svoje osobní problémy si často bere dovolenou - takže z těch 8 sester směnových - se navíc tu a tam stává i sestra staniční - ke své práci ještě zástup za staniční. ruší se plánované dovolené, protože nejdou postavit služby a nemluvě o tom, že se stále cokoliv může stát.....sestry s dětmi.
přála bych si mít aspon jeden celý víkend volný....v nedohlednu.
OdpovědětVymazatduben 0, květen aspon jeden volný víkend po noční - v sobotu ráno.
....mít v týdnu volno den - ne po noční.....
zase tu chvíi nebudu, nestíhám, je toho prostě moc.....
OdpovědětVymazatjsem smutná.
OdpovědětVymazatdozvěděla jsem se dnes na noční smutnou zprávu.
sestřička - kolegyně (45 let) z endoskopií je vážně nemocná.
natrhla si stehenní sval při práci, pak se ji rána na noze rozpadla. má v ní rakovinu, leží na onkologii, čeká na amputaci celé nohy a nikdo neví co bude dál.
z plného života.....z jednoho pracovního dne...člověk neví dne a hodiny....ve chvíli je všechno jinak....
Byla jsem jednou částečkou jistého statistického výzkumu o životní úrovni v Česku. Paní, co se mnou ty testovací hovory po několik let rok co rok vedla, nemohla pochopit, jak můžu tvrdit, že jsem spokojená, když nemám to a ono a támhleto a vůbec jsem téměř takovej sociální případ...
OdpovědětVymazatA já jí říkám - protože dělám tu práci, kterou dělám a vidím...
Vidím, jak nevíme dne ani hodiny a jak se obracejí životy ve zlomku vteřiny, když to člověk nejmíň čeká.
Vidím, jaký mám každej den štěstím, že ten den je pořád stejnej a s pořád stejnými lidmi kolem mě...
13, ...kde mám svý hranice? nevim. hranice je jen život a smrt, "život" a "smrt" - (sama ted skoro nežiju žádnej civil, furt v práci.)
OdpovědětVymazatto všechno ostatní je tak trochu na hovno - bejt hodnej, makat, držet morálku a společenský pravidla....
jsem smutná a naštvaná, unavená....proč právě ona? proboha za co?
15
OdpovědětVymazatNevím, Lenka to před časem u Lišky vysvětlila, zeptej se jí.
16, Ru, vzpomněla jsem si, vím co máš na mysli.....a víš co neprovokuj :-) dnes ne. dnes by to nebylo se mnou v klidu.
OdpovědětVymazatza 14. děkuju. Ru. děkuju za připomenutí obyčejných věcí - obyčejností.
OdpovědětVymazat18. ano, život je velmi krátký. Takové věci připomínají jak rychle se vše mění, bohužel často v tom smyslu že o něco přicházíme. (o zdraví, o peníze, o přátelé, o jistoty) ale vždycky se na jejích místo protlačí něco nového. jiného. jako když vyhoří les a vznikne mýtina, a tím prostor. Přeji kolegyni hodně síly... k tomu co ji čeká.
OdpovědětVymazat19
OdpovědětVymazatAneb Koho bůh miluje, toho křížem navštěvuje...?
13 barčo
OdpovědětVymazatnotyvolééé,
a jde o to, že ložiska rakoviny mají tendenci vnikat tam, kde jsou ložiska různých úrazů z minulosti, dřívějších potíží mechanických nebo jiných, trávicích...?
Neumím si představit, jestli to tak je (což asi jo), že to bylo tak rychle???
nebo se naopak ten sval natrhul právě proto, že už tam předtím bylo ložisko rakoviny nebo předchozí úraz, na který najel ten nový plus rakovina?
- sorry za takový technický přístup; jasně že vnímám i to lidské, hrozné, nenadálé, změnu, náhlou nemoc člověka a to vážnou.
21. Liško, nevim. Jen vim, že byla zdravá, chodila do práce a je to fajn pohodová ženská, má rodinu. Nevim, jestli měla dříve nějaké urazy, nevim o tom. podrobnosti nevim.
OdpovědětVymazatZ natrženého stehenního svalu, který se léčí konzervativně, klidem popř, chirurgicky - se stala rozpadající se, nehojící rána, s tímhle. a protože je to vysoko - budou ji brát nohu v podstatě pod tříslem.
a protože je to blízko třísla - je tam velké riziko, že jsou zasažené už i mízní uzliny .....