Split se zrodil díky Diokleciánově paláci. Palác byl vystaven v době, kdy zde nebylo žádné město, a tak budoucí
Split vyrůstal na okolních pozemcích. Diokleciánův palácový komplex se do dnešních dnů zachoval ve velmi dobrém stavu a rozhodně není mrtvým muzejním místem.
Žijí v něm nastálo lidé, jsou tu uličky s obchody, umělci, galerie, kavárny, hotely v původních budovách, muzea, historické památky.
Palác má čtvercový půdorys a čtyři brány. Palác protínají dvě hlavní třídy decumanus a cardo. Do nich se sbíhá mnoho malých uliček. Centrálním místem palácového komplexu je Peristyl.
Od přístavu Mořská brána pro tí ní je brána Zlatá, ta bývala kdysi hlavní vstupní branou a nejpřepychovější.
Zdobena zlatem, reliéfy, mozaikami ze vzácných kamenů. Směřovala k Soloně, která byla kdysi nejbohatším antickým městem na Jadranu.
Za Zlatou bránou je socha biskupa Řehoře Ninského, z Peristylu směrem na východ je brána Stříbrná a proti ní na je brána Železná. Z Mořské brány se prochází antickým podzemím.
*
Dočetla jsem se, že dnešní Mořská brána z nábřeží, není původní, ta původní se nezachovala, říkalo se ji také Měděná.
Za Diokleciána měl palác dvě funkce - sloužil jako přepychová luxusní antická vila císaře a zároveń to byl palác pevnostní. Dioklecián si své přepychové sídlo moc dlouho neužil.
Po jeho smrti slábla moc Říma, lidé postupně začali odcházet včetně vojenské posádky. Po staletí byl palác prázdný, vybydlený, rozkradený. V 7. století po nájezdu barbarů se sem uchýlili lidé ze sousedního města Salony a palác si uzpůsobili svým potřebám. Tak vzniklo středověké město s rostoucími křestanskými památkami uvnitř zdí antického paláce.
V 18-19. století se sem začali sjíždět archeologové a architekti ze západní evropy, čerpali zde inspiraci právě z klasických kulturních vzorů. (mišmaš stylů - antika, asie, egypt) Diokleciánův palác se tak stal vzorem pro nově vznikající směr - klasicismus. Tím se také začal postupně rozvíjet turistický ruch.
V roce 1979 byl palác zapsán do seznamu UNESCO.
V roce 2006 se sešla městská rada a zahájila mezinárodní projekt na moderní futuristicko-puristickou revitalizaci paláce. Návrh neprošel, vzbouřilo se celé Chorvatsko a také lidé ze zahraničních měst.
Palác tedy zůstal původní, kde je možné spatřit cestu staletími do dnešních dní.
Antické podzemí
Peristyl
Katedrála - původně mauzoleum císaře
Krypta - Sv. Lucie
Zlatá brána
Biskup Řehoř Ninský - byl zdejší biskup, který prosazoval národní jazyk při mši
místo latiny. Lidé si tu šahají na jeho palec u nohy pro splněná přání. :-)
U Stříbrné brány
Směrem k Železné bráně
Původně Jupiterův chrám - křtitelnice
Náměstí se středověkými šlechtickými domy.
Železná brána
Řecký název města - Aspalathos (latinsky Spalatum).
Pochází z
řeckého názvu keříku, který rozkvétá žlutými květy po celém jadranském pobřeží.
Česky se jmenuje vítečník sítinový (latinsky Spartium junceum).
