Mojí malou radostí jsou omalovánky a pastelky. V minulém roce jsem neodolala a koupila si několik nových omalovánek. No, jde mi to vybarvování hodně pomalu, ale moc mě to baví.
Tady je pár obrázků z nových omalovánek, které jsem si pokřtila :-)
Okna
Myší domečky
Bylinkové víly
Hobití domečky
Fantasy městečka
Na konci listopadu mi onemocněla Kapinka.
Přijdu domů a vidím krvavé pelíšky. Nejdříve jsem si myslela, že se mi holky porvaly. Během chvíle jsem zjistila, že tomu tak není a Kapi je nemocná, asi zánět močáčku.
Na veterině to byly samé špatné zprávy. Podle ultrazvuku má zánět dělohy, když nepodstoupí co nejdříve kastraci, tak umře. A další špatná zpáva byla, my vám ji nemůžeme odoperovat, protože v operačním plánu už na ni nemáme místo. Musíte na kastraci na jinou veterinu.
Domů jsem šla s brekem. Během hodiny jsem domluvila operaci na veterině ve Věkoších hned druhý den ráno. Velké poděkování patří Martě, která nás tam ráno odvezla. Z domu je to daleko, asi na 2 přestupy autobusem a velký kus pěšky. A bylo příšerné počasí.
Na veterině byli moc fajn. Pan doktor byl odborník na malé hlodavce, byl velmi sdílný a hodný ke Kapince. Večer jsme si měli pro Kapinku přijet.
Vypadala hrozně, chudinka. Dostali jsme léky, instantní stravu, kdyby nejedla a spoustu informací. Instantní senová kašička se hodila. Léky stříkačkou do tlamičky a kašičku jsme nacvičili docela rychle.
Byla moc hodná, časem hezky jedla sama, kašička nebyla potřeba a běhala po kleci. Vše vypadalo velmi dobře, ale ouha.
Vůbec nikoho nenapadlo, že si vykouše všechny stehy. To bylo zděšení. Stalo se to o víkendu. Moje veterina u domu zavřená, takže pohotovost někde ve městě. Veterina na Slezském předměstí. Opět mě zachránila Marťa.
Tahle paní veterinářka byla odměřená, nepříjemná. Pohotovostní příplatek 1500 Kč budiž, ale vlastně za nic a nepříjemný přístup. Vyžádala jsem si léky a atb domů na víc dní.
Další dny jsem chodila k nám u domu na veterinu. Mám to 5 minut. Opět milý přístup a levno. Při poslední kontrole jsem si zažádala o kontrolní ultrazvuk bříška. Pro jistotu. Vše je čisté a v pořádku.
Domácí péče byla intenzivní. Léky do tlamičky, 2x denně ošetřovat bříško, zpočátku se pokusit, aby si bříško už nekousala. Takže improvizace, na veterině žádné oblečky, ani límečky pro morčata nevedou.
Tak jsme vymysleli obleček z ponožky. Vždycky to vydrželo tak hodinku, než se z toho dostala :-) Prostě malá lumpice bojovnice.
Dnes má bříško téměř zahojené. Dobíráme atb a bříško ošetřuju stále 2x denně. Už si nic nekouše, stehy jsou všechny pryč, rána je čistá a pomaličku se hojí. Určitě už to vyhojíme.
Poprvé v životě jsem jela na velbloudovi. Sice to nebylo v poušti, ale i tak to byl velmi pěkný zážitek.
Velbloud se jmenoval Oskar, byl pětiletý. Krásný, čistý, hodný a milý. Velbloudář byl také moc fajn.
A tady se mi Oskar směje :-)
