2024 Listopad Nemocná Kapinka

Na konci listopadu mi onemocněla Kapinka. 

Přijdu domů a vidím krvavé pelíšky. Nejdříve jsem si myslela, že se mi holky porvaly. Během chvíle jsem zjistila, že tomu tak není a Kapi je nemocná, asi zánět močáčku. 

Na veterině to byly samé špatné zprávy. Podle ultrazvuku má zánět dělohy, když nepodstoupí co nejdříve kastraci, tak umře. A další špatná zpáva byla, my vám ji nemůžeme odoperovat, protože v operačním plánu už na ni nemáme místo. Musíte na kastraci na jinou veterinu.

Domů jsem šla s brekem. Během hodiny jsem domluvila operaci na veterině ve Věkoších hned druhý den ráno. Velké poděkování patří Martě, která nás tam ráno odvezla. Z domu je to daleko, asi na 2 přestupy autobusem a velký kus pěšky. A bylo příšerné počasí.

Na veterině byli moc fajn. Pan doktor byl odborník na malé hlodavce, byl velmi sdílný a  hodný ke Kapince. Večer jsme si měli pro Kapinku přijet. 

Vypadala hrozně, chudinka. Dostali jsme léky, instantní stravu, kdyby nejedla a spoustu informací. Instantní senová kašička se hodila. Léky stříkačkou do tlamičky a kašičku jsme nacvičili docela rychle.

Byla moc hodná, časem hezky jedla sama, kašička nebyla potřeba a běhala po kleci. Vše vypadalo velmi dobře, ale ouha. 

Vůbec nikoho nenapadlo, že si vykouše všechny stehy. To bylo zděšení. Stalo se to o víkendu. Moje veterina u domu zavřená, takže pohotovost někde ve městě. Veterina na Slezském předměstí. Opět mě zachránila Marťa.

Tahle paní veterinářka byla odměřená, nepříjemná. Pohotovostní příplatek 1500 Kč budiž, ale vlastně za nic a nepříjemný přístup. Vyžádala jsem si léky a atb domů na víc dní.

Další dny jsem chodila k nám u domu na veterinu. Mám to 5 minut. Opět milý přístup a levno. Při poslední kontrole jsem si zažádala o kontrolní ultrazvuk bříška. Pro jistotu. Vše je čisté a v pořádku.

Domácí péče byla intenzivní. Léky do tlamičky, 2x denně ošetřovat bříško, zpočátku se pokusit, aby si bříško už nekousala. Takže improvizace, na veterině žádné oblečky, ani límečky pro morčata nevedou.

Tak jsme vymysleli obleček z ponožky. Vždycky to vydrželo tak hodinku, než se z toho dostala :-) Prostě malá lumpice bojovnice.

Dnes má bříško téměř zahojené. Dobíráme atb a bříško ošetřuju stále 2x denně. Už si nic nekouše, stehy jsou všechny pryč, rána je čistá a pomaličku se hojí. Určitě už to vyhojíme.

 

Tři Drndy

Každý rok mojí kamarádce Martě hlídám její morčátko, když jedou na rodinnou dovolenou. Je to vzájemné, ona mi na oplátku chodí krmit domů moje holky, když na pár dní odjedu já. 

Bohužel Lilinka už není, bylo ji 5. Ale Marťa má opět nové malé morčátko, kluka. Takže léto 2025 bude s námi kluk.

Zleva: Šůša, Marti Lilinka, Kapinka.

Zdravím v Novém roce

 

Přeju všem hodně zdraví, štěstí, lásky a pohody. 

Dobrý rok 2025!

Jsem velký lajdák. Na blog jsem celý rok nesáhla. Pokusím se to v následujících dnech napravit. 

Mějte se všichni krásně a opatrujte se.

Poslední dny letošního roku...

 Byly náročné, ale i hezké.V práci hodně práce, těžké služby a těžké oddělení.

Každoroční vánoční setkání s Marťou a Péšou ve Stromovce na dobrém kafi. Pár volných dní s Pavlem, byli jsme na vánočních trzích a užívali domácí pohody.

Se Šůšou (ta větší) jsem byla mezi svátky na veterině, Chytla příšerný zánět očí, podomácku jsem to léčila borovou vodou a Ophtalmo - Septonexem, to nejhorší jsem zažehnala, ale přece jen to nebylo tolik účinné, takže jsem si na veterině vyžádala atb oční kapky. Vůbec neviděla, oči zalepené, byla apatická, moc nejedla a výraz měla jak zombie. První den jsem brečela, jak vypadala, měla jsem strach, že oslepne. 

Už si je Šůša zase podobná, očička už má o hodně lepší. Už má očička zase jako korálky. Je i veselejší, běhá a hraje si v kleci s Kapinkou. Uff.

Kapinka to naštěstí nechytla, preventivně jsem ji kapala očička taky. Dělá mi radost, je to krásné milé, veselé morčátko "za odměnu" Hezky roste.

Vánoční dárky malé i milé, mám z nich radost. Hodně mě potěšily dárky od Pavlovy maminky.

A poprvé v životě jsem pekla králíka, povedl se mi a chutnal, nebyl vysušený.

Konec dobrý, všechno dobré. :-)

S Pavlem na vánočních trzích.

Dárek od Pavla - Andělské zvonění. Klasická česká obnovená retro výroba. Krásně zvoní, zapaluju si ho každý den :-) 

Dárky a přání od Pavlovy maminky. :-)

Kapinka 

Další dokončený obrázek z omalovánkové knihy.

Když jsem byla smutná a šla do města pro borovou vodu a O-Septonex, zastavila se v papírnictví a udělala si radost. Mám nový luxusní notýsek.

Jsem notýsková, píšu si do něj, úkoly na týden a podrobněji denní úkoly. Tenhle mi vydrží na hodně dlouho, víc jak na rok. Mám z něj radost. Pavel se mi směje, že čtu Korán :-) Je to tradiční orientální moldavský vzor používaný třeba na výrobu koberců.

Krásně propracovaný, je radost vzít notýsek do ruky, psát si úkoly a pak je škrtat co mám hotové.

A Ježíšek mi přinesl další hezké omalovánky a metalické pastelky. Marti, děkuji :-) Těším se na ně.

V Novém roce ať jsme všichni zdraví, štastní, spokojení a máme se rádi. 

Myška

 Umřela mi Myška. Tři dny měla urputný průjem, přestože jsem se ji snažila krmit (dávat vodu) stříkačkou. 

13.12. 0:20 mě vzbudila Šůša, takovým zvláštním  cvrlikáním, jako když zpívá ptáček. Myška odešla. Je zajímavé, že přestože ji Šůša neviděla, ani neslyšela, (Myška byla dva dny bezvládná) nějak to vycítila.

Myška (květen 2021- 13.12. 2023)

Včera jsem Šůše přinesla domů, novou malou kamarádku - narodila se v listopadu. Smutná Šůša ožila :-) Už spolu řádí a v kleci je zase veselo.

Léto

Jsem asi divná, ale léto nemám moc ráda. V práci dovolené, takže zahuštěné služby, bývá většinou těžké oddělení, protože příbuzní starých lidí odkládají své  starší příbuzné do nemocnice, aby si sami mohli odjet na dovolenou. V létě je na mě moc vedro, dusno, mizerně se spí po nočních. 

Léto pro mě je unavené, upachtěné, jsem permanentně v útlumu, unavená buď z vedra, nebo služeb a nevyspání. Nejraději mám podzim, ten hezký slunečný, příjemně teplý a barevný. Mám ráda i podzim, ten s mlhy a zataženým počasím - kdy se všechno zpomaluje a člověk zklidńuje. 

V létě jsem měla s Pavlíkem trápení. Vyčítal mi, že mě už nevidí denně jako dřív, že jsem ho odkopla jak plyšovou hračku. Vyčítal mi, že nejezdíme spolu na výlety, které si se mnou plánoval, ale pozor žádné jsem mu neslíbila. Ty co jsem slíbila jsem dodržela. Jediný co jsem mu slíbila a ještě jsem nesplnila jsem odložila na neurčito.

 Došlo to tak daleko, že na  mě ráno v 5:15 kdy vyjíždím do práce - čekal po tmě v otevřené kolárně, jsem myslela, že budu mít infarkt, jak jsem se ho lekla a zrovna tak číhal večer po službě u mého bytu až přijdu z práce.

Nechtěla jsem se mu vyhýbat, ani se schovávat, ani mu lhát. Takže jsem si ho jednou pozvala k sobě domů a řekla mu, že takhle teda ne. Řekla jsem mu, že chodím do práce, že mám právo na svůj život, že stále mu chodím 1x týdně uklízet, peru mu a žehlím prádlo a  nosím mu jídlo z práce.

Následovalo to, že mi řekl, že mě miluje, přísahal mi věrnost. Že jsem sobecká a zlá, urazil se a odešel. Týden jsem měla na klice plno dopisů, jak jsem zlá a sobecká. Po dalším týdnu jsem našla u bytu srdíčka a pohledy, plyšáky a kytku, jak se mi omlouvá a jak mě má rád. Další týden mi napsal, že jsem jeho maminka, že se o něj starám a musím se o něj starat, protože je to moje povinnost.

Vůbec mi nebylo dobře, ani fyzicky ani psychicky. Měla jsem takový trochu zombí období, trochu byla mezi světy.

V práci se zahustily služby ještě víc, protože jedna mladá holčina skončila v práci úplně a přestěhovala se za přítelem do Prahy a  jedné kolegyni z práce si dítě zlomilo ruku na táboře, takže měla ošetřování.

V tomhle období, jsem jednou šla do města , sháněla jsem na sebe oblečení a zašla jen tak do knihkupectví, objevila jsem tam omalovánky pro dospělé a koupila si školní pastelky.

A začla si pomalu vybarvovávat, jednoduché předkreslené černobílé obrázky, nejdřív jen tak opatrně, abych si tu knížku nezkazila :-) později jsem víc používala bílou tužku na zjemnění odstínů a víc si hrála s barvami. Bavilo mě to, jak to z papíru lezlo na svět.

Pomohlo mi to chvíli zapomenout na svět kolem, na práci, na Pavlíka. Vyčistila si hlavu od blbých myšlenek. Takhle jsem přečkala svoje náročné léto. Koncem srpna mi už bylo líp a těšila se na září.

Tahle omalovánková knížka má asi 82 obrázků,  u některých ještě nevím, jakými barvami je budu vybarvovat, ale těším se na to. Určitě budu potřebovat víc jak 12 barevných pastelek. :-) 

2022 - Listopad, Prosinec.

 Krátce po svých toulkách Českým rájem jsem chytla po druhé covid (navzdory 3 očkováním) Měla jsem strach, že mi to zase vleze na klouby, naštěstí se to nestalo, jen jsem měla dechové potíže a příšerný kašel, ale po deseti dnech jsem byla rybička.

Počasí mi už na výlety nepřálo. Vrhla jsem se doma na uklízení, třídění věcí v garsonce a v komoře na chodbě bytu. Bavilo mě to a měla jsem z toho radost. Sháněla dárky na vánoce.

Pořídila si novou pračku, které odešel motor a nedlouho na to mi začala téct lednice - oba spotřebiče byly neznačkové a sloužily mi 15 let. Pračku jsem si koupila AEG byla na ni sleva a ledničku Elektrolux a malinko větší, než jsem měla tu starou. Trošku se mi to zkomplikovalo z pračkou, narychlo mi ji připojili, ovšem nebyl v hadici těsnící kroužek a nedali mi tam takovou tu upínací svorku na hadici, takže sice krásně prala, ale vytekla. Nakonec mi toto vyřešil Editin kamarád Michal, protože prostě v Datartu na urgence mají dost času :-(

A jak jsem byla v těch inovacích, nechala jsem si vyměnit všechny vodovodní baterie, které jsem měla koupené už tři roky v komoře, tenkrát byli v akci. Koupila jsem si nový větrák do koupelny, který už delší čas jen vrčel, ale vůbec neodsával. V koupelně  jsem si nechala předělat silikony u vany, byly hodně zašlé a vyloupané. Tohle všechno mi za velkou pizzu a dortíky postupně předělal náš sanitář z práce Roman. 

Ještě jsem si nechala vyčistit odborně celou vestavěnou nádrž na WC, pán byl profík, vyměnil mi tam táhla, klapky, jen jsem nevěřícně koukala, když to celé proplachoval, kolik tam bylo sanitru.

A nakonec jsem si pozvala topenáře, aby mi přidělal nový termostat k topení, protože ten starý byl rozbitý.

Začala jsem chodit na masáže, výborná věc. Začala jsem cvičit jogu - doma, podle videa, pozdrav Slunci. Z benefitů z práce jsem si koupila hodinky na plavecký bazén a chodila plavat na velkou 50.

To mě taky bavilo, časem jsem uplavala bez přestávky 1km. A pak šla chvíli do páry. Sice plavu jen prsa a ještě jako paní radová, ale bylo to moc fajn, na tělo i na duši. Občas jsem šla plavat s Péšou.

Ona totiž vozila děti na plavání a občas se zadařilo s mými službami a mohli jsme jít spolu.

Plánovala jsem si, jak celou zimu budu pravidelně cvičit, plavat, plánovat si na jaro další výlety do Čs. ráje, jak si budu vyšívat....měla jsem to krásně naplánovaný :-)

No, ovšem věci se  nečekaně udály úplně jinak....

Péši vychytávka na plavání :-)

Nepromokavý slušivý a velmi praktický pytlík na znečištěné dětské pleny. (my to máme na mokré plavky) a kapsa na zip na sprchový gel. 

Moje holky

 Tohle jsou moje holky :-)

Pořídila jsem si je v červenci 2021. Oni se narodily někdy v květnu. Pořídila jsem si rovnou dvě, aby jedné nebylo smutno, když budu dlouho v práci. Každá je z jiného zverimexu, tenkrát jsme s mojí kamarádkou Marťou objeli celý Hradec :-)

Pamatuju si, jak jsem je vyndala z krabičky a dala je do připravené klece, každá běžela do jiného kouta, pak si sedly naproti sobě blíž a dívaly se jedna na druhou, nepohly se, nejedly. To jejich sezení trvalo i druhý den, skoro to vypadalo, že čekají až jim dám do klece malý stoleček a šachy :-)

A další den už spolu řádili, skamarádily se. Vlezli si společně do jednoho pelíšku, honili se a skákaly, něco si štěbetali a drndali. V noci si přestěhovali společně pelíšek blíž ke kouli se senem.

Bílorezavá je Myška a tmavší je Šůša. Když byla Šůša malá, byla opravdu droboučká šušinka, ale časem to dohnala a pěkně vyrostla.

Tady jsou už dospělé, jsou jim dva roky. Nikdy nikoho nekously, mám je bez mříže na kleci, aby měly přehled co se v garsonce děje. Jsou to takový drndy, že je nenapadne ani z klece lézt ven. Dají se chytit a nechat se chovat na ruce.

V noci jsou zlaté, večer si chvíli pohrají, chvíli se honí, něco si povídají a pak si každá zaleze do svého pelíšku a spí. Pískají když otevřu ledničku a zašustím pytlíkem, občas knourají, když se jim stříhají jednou za dva měsíce drápky.

Jsou to takový moje  berušky, mám je moc ráda.

Obnovení blogu

Nějaký čas uvažuju o obnovení blogu. 

Slibovala jsem si to vloni, letos na jaře, ne a ne se do toho dokopat. Znovu se učím v uživatelském prostředí blogu orientovat a pohybovat - jde to hodně ztuha a ještě chvíli půjde a taky to půjde hodně hodně pomalu.

Proč vlastně obnovit blog?

Protože nemám žádného přímého svědka na svůj život a některé věci si chci opravdu pamatovat a připomínat. Vracet se do minulosti k hezkým věcem a tím posilovat svoji víru v štastný život a štastné chvilky do budoucnosti.

Co mě k obnovení blogu skutečně nakoplo?

Je to asi dva týdny zpátky. V práci s kolegyní jsme si povídali. Byla s manželem v jižní Francii, já tam byla kdysi také....chtěla jsem ji ukázat pár svých fotek, nemohla jsem je najít....ale na druhou stranu jsem našla příspěvky jiné a vzpomínala.

Mám tu na blogu pěkný guláš, rozhodla jsem se, že si to postupně pomaličku roztřídím do rubrik a štítků, abych se v tom lépe vyznala.

Bude to dlouhá mravenčí práce, tak do toho. Nejistý první krůček, poté druhý krok.....pomaličku, krok za krokem, ale věřím, že to půjde.

V pátek třináctého

Jsem měla Štěstí.

Přesně 13.3. - odoperovali mi druhé oko.
Hned v pondělí byly totiž všechny plánované operační výkony odloženy na neurčito.

Opravdu jsem měla štěstí, neumím si dost dobře představit, jak bych fungovala dlouhodobě s okem 2,5 dpt a s 6 dpt. Stačil mi ten týden - od operování prvního oka do druhého. Chodníky, obrubníky, schody, nakupování potravin a vůbec všechno co člověk dělá a potřebuje udělat - děs.

Trochu se mi to pak zkomplikovalo díky očním kapkám - příliš mi vysušily oko - do bolava, každé mrknutí bolelo. Oko zarudlé a oteklé.
Zkomplikovaly se mi díky viru i kontroly na očním, naštěstí vše dopadlo dobře, oči se mi dobře hojí - vyměnili mi antibioticko- kortikoidní kapky a přidali i zvlhčující kapky, mast na noc a dobře vidím. Zpočátku mi dělalo hodně problém i sluneční světlo - nezvyk - do doby před operací bylo vše v takové našedlé mlze a stále jakobych měla špinavé zaprášené brýle.

Zpočátku jsem nosila sluneční brýle, později přibyla rouška - mlžení.

Většinu neschopenky - první tři, čtyři týdny jsem většinu dne kapala kapky a spala, oči brzy unavené, vykoukané. Zpočátku jsem zapomněla, že se nesmím prudce předklánět, jakmile se mi nahrnula krev do hlavy a oko začlo tepat, bolet, tak jsem si to uvědomila.

Ted už je to v pohodě. Brýle nemám, na měření dpt mám jít až někdy v druhé půlce května, až se oko pořádně zhojí, čočky usadí.

Brýle nemám, ale vidím krásně - teda pro mě krásně a s novými brýlemi budu rys ostrovid.
A jsem také ráda, že jsem si připlatila lepší čočky - jednu za tři tisíce, nu jsou to oči a čočky budu mít na celý doufám dlouhý život. :-)

Před třemi týdny jsem se konečně zase pustila pomalu do vyšívání.
Dokončila jsem svůj první zkušební obrázek z ledna a mám z něj radost.
Časem se pustím do dalšího.

A taky jsem shlédla několik seriálů - Lucifer, oddechovka.
Bílá královna a Bílá princezna - anglický seriál z období stoleté války růží - z období předtudorovské - zajímavý a líbilo se mi to. Zvláště, když jsem si k tomu doplnila všechny ty vztahy a souvislosti z historie z wikipedie.

Moje prázdniny byly fajn.
A zítra poprvé po dlouhé době do práce na noční.
Ne, netěším se tam, ale nějak bylo, nějak bude.


Dokončený obrázek.
Zimní park - originál od pana Křena je samozřejmě originál:-) a ten zblízka vypadá úplně jinak.
A můj obrázek naživo také vypadá malinko jinak, než tady na fotce.
Mám z něj radost, časem jen zarámovat.

Pomalé dny

Vánoční svátky mi uběhly strašně rychle. Naplánovala jsem si spoustu věcí, ale nakonec jsem mezi službama byla ráda, že jsem doma, mám volno, těšit se z dárků, dívat se na pohádky a filmy, zkrátka domácí pohoda. Pomalý rozjezd do Nového roku.

Sluníčko mě vytáhlo na kolo a taky na procházku, na té jsem nebyla hodně dlouho.
Takže jsem si ji užívala.

Klid, sluníčko, moře času, nikam nespěchat a relax. Přemýšlet si a snít si o tom co bych ráda v tomto roce podnikla.