pátek 26. února 2016

Chvála nemoci

Už delší čas jedu na fyzickou únavu.

Prostě se přemůžu, málo spím, vstanu a jedu.
Snažím se všechno zvládat - v práci, doma a okolo.

Nedávno mě chytla nepěkná střevní chřipka, která mi podráždila žlučník - i to jsem zvládla v práci a jela dál.
Odpočívala minimálně.

Tenhle týden mě skolila chřipka - dost drsně.
Vysoké teploty k 39st. a hlavně se mi vrazila do kyčlí a kolen, byla to taková bolest, že jsem nemohla chodit. Nekompromisní tvrdá STOP.

Kroky i ležení a obracení se v posteli, vstávání z WC, lezení do vany a z vany bylo utrpení.
.

Jenže, kdyby mě tohle nepotkalo, asi bych se nezastavila a jela dál.
Kam až? ....no, nebylo by to vůbec dobrý.

Letitý návyk - zatnout zuby, přemoct se a vše zvládnout - přesný opak toho, co sama radím lidem v nemocnici na pokojích. Má oblíbená věta je. "tak už nemáte dnes žádné vyšetření....nebo infuze vám vykapala a ted odpočívejte"

Jsem od úterý doma.

Můžu marodit.
Můžu ležet, odpočívat, spát.
Luxus je - že to ostatní můžu vypustit, nemusím nic a nikam se hnát.
Do práce jdu v pondělí.
Mám dost času.

Mám dost času na to, přemýšlet jak se pomalu postupně krok za krokem dostat do formy.
Fyzicky, psychicky.

Co si u sebe hlídat.
Co je pro mě důležité.

Jaro za dveřmi.
Restart.

Je mi líp.

Chvála nemoci.






středa 17. února 2016

Problikávám

jako slabá baterka.

Dnes je pro mě divnej den.
Utahanost, marnost, rezignace, tíha.
Bolí mě záda, nohy, kyčle, hlava ....a asi duše.
Z práce se sotva vleču, pěkně v předklonu, koukám jen do země tak odevzdaně.
Občas mě u tý země něco barevnýho trkne a dělá zvláštní radost v tom dnešním šedivým deštivým divným dnu.









úterý 16. února 2016

neděle 14. února 2016

Méně

bývá více.

Vím to.
Žiju to, ale
Málo.

Víc mlčet.
Víc vnímat.
Víc dívat.
Víc cítit.

Víkendová domácí pohoda.
Dárek.
Beethoven - Měsíční sonata.
Soundtracky.

Procházka - nevzala jsem si foťák :-(
Propásla jsem Jaguára s vysokým leskem a krásnými koly na parkovišti u Duranu.
Propásla jsem malé dítě v růžové bundičce u betonové šedé moderní kašny - to by byla krásná fotka.
Krásná fotka by byla i v minimalistické kavárně.

Postel.
Čtení.
S. J. 
Spaní.
Debaty, něžnosti, klid, mírnost, trpělivost, úsměv.
Vaření a jídlo s láskou.
Domácí pohoda.
Opět nefungující WC a znovu spravené.

Saule, děkuju moc nejen za opravu WC a za to všechno. :-)






Kruhy....obzory.....jako v mé hlavě....








A jedna pro Ru :-)



úterý 2. února 2016

K narozeninám






Křišťál, cín - autorský šperk z dílny Miroslavy Bulířové

V muzeu





















Muzeum východních Čech v Hradci Králové.

http://www.muzeumhk.cz/charakteristika-muzea.html