pondělí 13. dubna 2020
Velikonoční víkend
Bylo krásně a přijel Saul.
Dlouho jsme se neviděli, skoro dva měsíce.
A vytáhl mě na kolo :-)
Krása.
Městské hradecké lesy - projeli jsme všechny obory, pozdravili zvířátka, jeli na Milíř a taky na pivo v trávě u Labe. A měli jsme si taky hodně toho co říct.
Moc hezký víkend.
Fotky nemám, fotil Saul na mobil a já jsem si to užívala :-)
Děkuju.
V pátek třináctého
Jsem měla Štěstí.
Přesně 13.3. - odoperovali mi druhé oko.
Hned v pondělí byly totiž všechny plánované operační výkony odloženy na neurčito.
Opravdu jsem měla štěstí, neumím si dost dobře představit, jak bych fungovala dlouhodobě s okem 2,5 dpt a s 6 dpt. Stačil mi ten týden - od operování prvního oka do druhého. Chodníky, obrubníky, schody, nakupování potravin a vůbec všechno co člověk dělá a potřebuje udělat - děs.
Trochu se mi to pak zkomplikovalo díky očním kapkám - příliš mi vysušily oko - do bolava, každé mrknutí bolelo. Oko zarudlé a oteklé.
Zkomplikovaly se mi díky viru i kontroly na očním, naštěstí vše dopadlo dobře, oči se mi dobře hojí - vyměnili mi antibioticko- kortikoidní kapky a přidali i zvlhčující kapky, mast na noc a dobře vidím. Zpočátku mi dělalo hodně problém i sluneční světlo - nezvyk - do doby před operací bylo vše v takové našedlé mlze a stále jakobych měla špinavé zaprášené brýle.
Zpočátku jsem nosila sluneční brýle, později přibyla rouška - mlžení.
Většinu neschopenky - první tři, čtyři týdny jsem většinu dne kapala kapky a spala, oči brzy unavené, vykoukané. Zpočátku jsem zapomněla, že se nesmím prudce předklánět, jakmile se mi nahrnula krev do hlavy a oko začlo tepat, bolet, tak jsem si to uvědomila.
Ted už je to v pohodě. Brýle nemám, na měření dpt mám jít až někdy v druhé půlce května, až se oko pořádně zhojí, čočky usadí.
Brýle nemám, ale vidím krásně - teda pro mě krásně a s novými brýlemi budu rys ostrovid.
A jsem také ráda, že jsem si připlatila lepší čočky - jednu za tři tisíce, nu jsou to oči a čočky budu mít na celý doufám dlouhý život. :-)
Před třemi týdny jsem se konečně zase pustila pomalu do vyšívání.
Dokončila jsem svůj první zkušební obrázek z ledna a mám z něj radost.
Časem se pustím do dalšího.
A taky jsem shlédla několik seriálů - Lucifer, oddechovka.
Bílá královna a Bílá princezna - anglický seriál z období stoleté války růží - z období předtudorovské - zajímavý a líbilo se mi to. Zvláště, když jsem si k tomu doplnila všechny ty vztahy a souvislosti z historie z wikipedie.
Moje prázdniny byly fajn.
A zítra poprvé po dlouhé době do práce na noční.
Ne, netěším se tam, ale nějak bylo, nějak bude.
Dokončený obrázek.
Zimní park - originál od pana Křena je samozřejmě originál:-) a ten zblízka vypadá úplně jinak.
A můj obrázek naživo také vypadá malinko jinak, než tady na fotce.
Mám z něj radost, časem jen zarámovat.
Přesně 13.3. - odoperovali mi druhé oko.
Hned v pondělí byly totiž všechny plánované operační výkony odloženy na neurčito.
Opravdu jsem měla štěstí, neumím si dost dobře představit, jak bych fungovala dlouhodobě s okem 2,5 dpt a s 6 dpt. Stačil mi ten týden - od operování prvního oka do druhého. Chodníky, obrubníky, schody, nakupování potravin a vůbec všechno co člověk dělá a potřebuje udělat - děs.
Trochu se mi to pak zkomplikovalo díky očním kapkám - příliš mi vysušily oko - do bolava, každé mrknutí bolelo. Oko zarudlé a oteklé.
Zkomplikovaly se mi díky viru i kontroly na očním, naštěstí vše dopadlo dobře, oči se mi dobře hojí - vyměnili mi antibioticko- kortikoidní kapky a přidali i zvlhčující kapky, mast na noc a dobře vidím. Zpočátku mi dělalo hodně problém i sluneční světlo - nezvyk - do doby před operací bylo vše v takové našedlé mlze a stále jakobych měla špinavé zaprášené brýle.
Zpočátku jsem nosila sluneční brýle, později přibyla rouška - mlžení.
Většinu neschopenky - první tři, čtyři týdny jsem většinu dne kapala kapky a spala, oči brzy unavené, vykoukané. Zpočátku jsem zapomněla, že se nesmím prudce předklánět, jakmile se mi nahrnula krev do hlavy a oko začlo tepat, bolet, tak jsem si to uvědomila.
Ted už je to v pohodě. Brýle nemám, na měření dpt mám jít až někdy v druhé půlce května, až se oko pořádně zhojí, čočky usadí.
Brýle nemám, ale vidím krásně - teda pro mě krásně a s novými brýlemi budu rys ostrovid.
A jsem také ráda, že jsem si připlatila lepší čočky - jednu za tři tisíce, nu jsou to oči a čočky budu mít na celý doufám dlouhý život. :-)
Před třemi týdny jsem se konečně zase pustila pomalu do vyšívání.
Dokončila jsem svůj první zkušební obrázek z ledna a mám z něj radost.
Časem se pustím do dalšího.
A taky jsem shlédla několik seriálů - Lucifer, oddechovka.
Bílá královna a Bílá princezna - anglický seriál z období stoleté války růží - z období předtudorovské - zajímavý a líbilo se mi to. Zvláště, když jsem si k tomu doplnila všechny ty vztahy a souvislosti z historie z wikipedie.
Moje prázdniny byly fajn.
A zítra poprvé po dlouhé době do práce na noční.
Ne, netěším se tam, ale nějak bylo, nějak bude.
Dokončený obrázek.
Zimní park - originál od pana Křena je samozřejmě originál:-) a ten zblízka vypadá úplně jinak.
A můj obrázek naživo také vypadá malinko jinak, než tady na fotce.
Mám z něj radost, časem jen zarámovat.
V Muzeu
V době předvirové, koncem února.
Navštívili jsme znovu otevřené zrekonstruované Hradecké Muzeum.
Nové výstavní prostory jsou moc pěkné - hlavně to podzemí.
Exponáty krásné, ale příšerné světlo, moc tmavé, leckdy špatně osvětlující nejen exponáty, ale i popisky. Škoda.
V některých místnostech byl zákaz focení.
Většina nové expozice tvoří gotické a raně renesanční umění východních čech.
Sochy, dřevěné oltáře, sakrální umění, ale také předměty denní potřeby z té doby.
A jedna z expozic Okolo Hradce, jak jinak než na kole :-)
Když jsme vycházeli z Muzea, viděli jsme svatbu.
Navštívili jsme znovu otevřené zrekonstruované Hradecké Muzeum.
Nové výstavní prostory jsou moc pěkné - hlavně to podzemí.
Exponáty krásné, ale příšerné světlo, moc tmavé, leckdy špatně osvětlující nejen exponáty, ale i popisky. Škoda.
V některých místnostech byl zákaz focení.
Většina nové expozice tvoří gotické a raně renesanční umění východních čech.
Sochy, dřevěné oltáře, sakrální umění, ale také předměty denní potřeby z té doby.
A jedna z expozic Okolo Hradce, jak jinak než na kole :-)
Když jsme vycházeli z Muzea, viděli jsme svatbu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)