12. -13.3.2016
v Liberci.
Hani, děkuju.
sobota 19. března 2016
pondělí 14. března 2016
V turbulenci
Chicane - Empires
https://www.youtube.com/watch?v=gOqOzEdWLMU&index=4&lis
PMS
zrádný.
záludný
nepředvídatelný.
pokaždé jiný.
pokaždé vyhodí z původní letové dráhy.
prakticky neovlivnitelný.
objeví se nečekaně.
o samotě.
vyplouvá postupně na povrch.
lítost.
citlivost.
na dno.
do hlubiny
do temnoty.
hluboko do nitra.
pudově
obrovská láska ke všemu a všem.
obrovský nevysvětlitelný strach a zmatek na duši.
obrovský vděk.
vzpomínky jako ve zrychleném filmu.
https://www.youtube.com/watch?v=gOqOzEdWLMU&index=4&lis
PMS
zrádný.
záludný
nepředvídatelný.
pokaždé jiný.
pokaždé vyhodí z původní letové dráhy.
prakticky neovlivnitelný.
objeví se nečekaně.
o samotě.
vyplouvá postupně na povrch.
lítost.
citlivost.
na dno.
do hlubiny
do temnoty.
hluboko do nitra.
pudově
obrovská láska ke všemu a všem.
obrovský nevysvětlitelný strach a zmatek na duši.
obrovský vděk.
vzpomínky jako ve zrychleném filmu.
Pod hladinu
5.- 6.3. 2016
Obří akvarium Hradec Králové. http://www.obriakvarium.cz/
Pro uši Chicane-Titles
https://www.youtube.com/watch?v=EJS5lLqcjIE&index=19&list=RDi4n66hUVGbw
Obří akvarium Hradec Králové. http://www.obriakvarium.cz/
Pro uši Chicane-Titles
https://www.youtube.com/watch?v=EJS5lLqcjIE&index=19&list=RDi4n66hUVGbw
úterý 8. března 2016
Přijela za mnou
18.-19.2. 2016
zcela vyjímečně :-)
deštivo.
unaveně.
pohodově.
odpočinkově
lenošivě
a jak jinak, než, že jsme si to spolu užili! :-)
Ru, Děkuju!
Jsem tak trochu kavárenský typ. Do kavárny chodím ráda s někým, ale i sama.
Jako relax mezi pobíháním a zařizováním po městě.
Jedna z mojich oblíbených kaváren je Meinl, nedaleko od nádraží.
Mají tu dobré kafe, příjemná obsluha, kouří se tu a bývá tu dost narváno.
Líbí se mi tu, je tu pohoda, ruch a duch ulice, různí lidé a také se mi líbí ten interiér.
S Ru jsme tu chvíli pobyly, vyřídila si pár nutných telefonátů, povídaly a fotily :-)
A podobně jako to dělávám já, prostě byla to naše pauza, po nákupu dobrot v Tesku.
S nákupem jsme odjeli ke mně domů a jen tak nalehko vyrazili na oběd.
Nevaříme, prostě na dobrý oběd k Rytíři na Velké náměstí. A vaří tam opravdu dobře.
Tady jsme měly klid, bylo tu málo lidí a také dost času na povídání si a foto hrátky, než nám přinesli jídlo.
Ru, mi půjčila svůj kanon (Canon) nikdy jsem takový fo´ták nedržela v ruce, takže jsem ho držela jako prase kost. Inu chce to cvik. Další věcí je, že já prostě ručně nezaostřím, ale Ru mě uklidnila, že to časem a cvikem půjde. Pro mě super nový zážitek, jednou si snad svůj sen o focení splním.
Po obědě vyrážíme ven. Počasí se sice nezlepšilo, trochu prší, mží, je zataženo, ale to nám nevadí.
Přes Velké náměstí kolem katedrály, barevných domků a opravených pivovarských schodech jdeme směrem k parku na soutok - no, jasně za nutriema :-)
V parku liduprázdno, dokonce to chvíli vypadalo, že ani nutrie tu nebudou, že jsou někde zalezlé a spí.
Byli, pomaličku k nám odněkud vylezli, inu jídlo je jídlo :-)
Ru, jako Atlas držící klenbu :-)
A tady už jsou holky :-)
Tady se pozná, kdo to umí se zvířaty.
Hezky v řadě nutrie, za nimi poslušně čekající kačeny, žádný chaos ani zmatek :-)
Víc jak půlka chleba došla rychle.
Takže pak následoval náš úprk. :-)
Trochu od bahna jsme došly do nemocnice.
I přes zákaz návštěv jsme se podívaly na moje oddělení, kde pracuju.
Náš doktor, který tam právě byl, by Ru hned do práce vzal :-)
A odtud už potmě jsme šly pěšky cestou ke mně domů, kudy chodívám z práce.
Cestou jsme se stavily ještě v hospodě na Kovárně - je to taková malá rodinná hospůdka s kamny a živým ohněm, bylo nám tu dobře.
A doma....no prostě ženská pohoda. :-)
Vana, dobroty, lenošení, ale taky malá modní přehlídka v šatech.
Kdepak, každé ženě sluší šaty - lituju toho, že jsem Ru nevyfotila :-)
Druhý den jsme spaly dlouho a lenošily.
Obě jsme to potřebovaly jak sůl.
Společný čas utekl jak voda.
A dostala jsem od Ru dva dárky.
Moc děkuju.
Ru, těším se zase někdy, kdekoliv :-)
Ahóóóój!
poznámka:
fotky jsou namíchané - fotily jsme obě.
zcela vyjímečně :-)
deštivo.
unaveně.
pohodově.
odpočinkově
lenošivě
a jak jinak, než, že jsme si to spolu užili! :-)
Ru, Děkuju!
Jsem tak trochu kavárenský typ. Do kavárny chodím ráda s někým, ale i sama.
Jako relax mezi pobíháním a zařizováním po městě.
Jedna z mojich oblíbených kaváren je Meinl, nedaleko od nádraží.
Mají tu dobré kafe, příjemná obsluha, kouří se tu a bývá tu dost narváno.
Líbí se mi tu, je tu pohoda, ruch a duch ulice, různí lidé a také se mi líbí ten interiér.
S Ru jsme tu chvíli pobyly, vyřídila si pár nutných telefonátů, povídaly a fotily :-)
A podobně jako to dělávám já, prostě byla to naše pauza, po nákupu dobrot v Tesku.
S nákupem jsme odjeli ke mně domů a jen tak nalehko vyrazili na oběd.
Nevaříme, prostě na dobrý oběd k Rytíři na Velké náměstí. A vaří tam opravdu dobře.
Tady jsme měly klid, bylo tu málo lidí a také dost času na povídání si a foto hrátky, než nám přinesli jídlo.
Ru, mi půjčila svůj kanon (Canon) nikdy jsem takový fo´ták nedržela v ruce, takže jsem ho držela jako prase kost. Inu chce to cvik. Další věcí je, že já prostě ručně nezaostřím, ale Ru mě uklidnila, že to časem a cvikem půjde. Pro mě super nový zážitek, jednou si snad svůj sen o focení splním.
Po obědě vyrážíme ven. Počasí se sice nezlepšilo, trochu prší, mží, je zataženo, ale to nám nevadí.
Přes Velké náměstí kolem katedrály, barevných domků a opravených pivovarských schodech jdeme směrem k parku na soutok - no, jasně za nutriema :-)
V parku liduprázdno, dokonce to chvíli vypadalo, že ani nutrie tu nebudou, že jsou někde zalezlé a spí.
Byli, pomaličku k nám odněkud vylezli, inu jídlo je jídlo :-)
Ru, jako Atlas držící klenbu :-)
A tady už jsou holky :-)
Tady se pozná, kdo to umí se zvířaty.
Hezky v řadě nutrie, za nimi poslušně čekající kačeny, žádný chaos ani zmatek :-)
Víc jak půlka chleba došla rychle.
Takže pak následoval náš úprk. :-)
Trochu od bahna jsme došly do nemocnice.
I přes zákaz návštěv jsme se podívaly na moje oddělení, kde pracuju.
Náš doktor, který tam právě byl, by Ru hned do práce vzal :-)
A odtud už potmě jsme šly pěšky cestou ke mně domů, kudy chodívám z práce.
Cestou jsme se stavily ještě v hospodě na Kovárně - je to taková malá rodinná hospůdka s kamny a živým ohněm, bylo nám tu dobře.
A doma....no prostě ženská pohoda. :-)
Vana, dobroty, lenošení, ale taky malá modní přehlídka v šatech.
Kdepak, každé ženě sluší šaty - lituju toho, že jsem Ru nevyfotila :-)
Druhý den jsme spaly dlouho a lenošily.
Obě jsme to potřebovaly jak sůl.
Společný čas utekl jak voda.
A dostala jsem od Ru dva dárky.
Moc děkuju.
Ru, těším se zase někdy, kdekoliv :-)
Ahóóóój!
poznámka:
fotky jsou namíchané - fotily jsme obě.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)