Dovolená v červenci v Rakousku mě oživila a nabudila pro další chození. Měla jsem radost, že mi to zase dobře chodí.
Nejdříve jsem si myslela, že bych si objednala přes cestovku ještě nějaké hory - našla jsem jen jeden zájezd opět do Rakouska, k nějakým jezerům, měli jedno volné místo do doobsazení, zavolala jsem tam, ale chtěli muže.
No, nic naplat, musím si vymyslet výlety sama. Orlické hory? Mizerný spojení, zabloudím tam a jsem namydlená. Jizerky? Příliš daleko z Hradce na jednodenní výlety. Krkonoše? Ne tam mě to netáhne, vzpomněla jsem si na davy turistů u Sněžky.
Objednat si penzion na týden někde v Jeseníkách, nebo Beskydech, o tom jsem chvíli uvažovala, ale pak jsem to vzdala, úplně sama takhle všechno i s plánováním tras bych to nezvládla, navíc musím počítat se špatným počasím.
Takže znovu a jinak, pomalu.
Jsem úplný začátečník, jsem schopna nalézt i do špatného vlaku. Nemám chytrý mobil, nemám pořádné mapy. Musím se spoléhat sama na sebe. Takže jednodenní výlety, hezky bezpečně s návratem domů každý den a pak mě to napadlo. :-)
Rychlík R14 Arriva - jezdím s ním do Liberce, jezdí po dvou hodinách v obou směrech a jezdí přes část Českého Ráje - Semily, Železný Brod, Malá skála, Turnov. To je ono.
Takže výlet z těchto stanic - prozatím, než se otrkám. Tak a ještě mapu. Velkou papírovou skládací nechci, je to problém se skládáním a rozkládáním při větru a dešti. Objevila jsem notýskovou v kroužkové vazbě 1: 25 000. Paráda.
Vypsala jsem si pro jistotu na papír poznámky a barvy značek kudy půjdu - takový hrubý itinerář cesty. Arriva má malé kapesní skládací jízdní řády, vlaky do kapsy při ruce.
Jen nemám vůbec žádný odhad, jak mi to chození, bude dlouho trvat, hlavně když se někde zamotám. A pro jistotu s sebou baterku, co když bude tma a někde budu bloudit. Plánování a příprava mé první výpravy včetně věcí mi zabrala celý den. Těšila jsem se. Na nové nepoznané. Na moje malé podzimní dobrodružství. O mojí plánované výpravě jsem řekla i moje kamarádce Martě, pro jistotu.
Ale jako začátečníkovi, mi přece jen pár věcí uniklo: Neznamená, že když je v Hradci předpověd počasí příznivá, bude i v Turnově. A zapomněla jsem si přehodit ortopedické vložky z jedněch bot, do těch pevných výletových.
Zmokla jsem pěkně a poslední kus k nádraží v Turnově na vlak jsem se belhala, měla jsem dost. A to jsem si myslela, jak druhý den vyrazím někam znovu, měla jsem to v hlavě.
Další výlet jsem musela odložit o dva dny, nebyla jsem schopná pořádně chodit.
Ale i tak to stálo za to. Byla jsem na sebe malinko hrdá a bylo mi dobře na duši.
---
1. výlet.
Turnov, od nádraží busem na Rotštejn, odtud ke Klokočským průchodům do Klokočí, odtud zpět na cestu nad Klokočským průchodem, odtud odbočkou na Postojnou (jeskyně) odtud zpět opět na rozcestí ke Klokočským průchodům, dále přes Klokočské skály na další rozcestí ke Zdenčině Skále, odtud zpět na rozcestí a pokračovat směrem na Záholice, Dolánky, cestou spodem kolem Hrubého Rohozce a odtud už je to kousek na nádraží v Turnově.
Rotštejn - a bylo tu zavřeno, jen jsem si prolezla co se dalo volně.
Cesta ke Klokočským průchodům.
Klokočské průchody a pomník Jana Husa v Klokočí
Postojná jeskyně. Tady začalo pršet. Dovnitř jsem nevlezla. Je tam velmi úzký vchod po břiše, bylo tam bahno s předešlých deštů.
Odtud zpět na Klokočské průchody a cestou po Klokočských skalách. Drobně, ale hustě pršelo, potkala jsem manželský pár houbaře.
Největší liják mě chytl na Zdenčině Skále a trval až do Dolánek. Chvíli jsem se schovala v Záholicích v takovém malém přístřešku, ale protože to nepřestávalo pokračovala jsem dál. V Dolánkách vysvitlo slunce a bylo krásně.
Zdenčina skála
A ve vlaku jsem spala až do Hradce :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat