sobota 24. března 2018

Kpt. 43-61.

1198-1199

Přemysl se stal českým knížetem.
Bratr Vladislav Jindřich je moravským markrabětem a společně táhnou na Moravu - vypořádat se s moravskými přemyslovci (příbuzní bezdětného Konráda Oty)

Obléhají v Jemnici Svatopluka (bratr Spytihněva), ten se vzdává, složí vazalský slib moravskému markraběti a připojuje se k jejich vojsku proti Spytihněvovi. K Svatoplukovi se přidávají jeho bratranci olomoučtí Břetislav a Vladimír. Brno dlouho odolává, ale nakonec - kníže Spytihněv je oslepen a může dožít v Jemnici u svého bratra.

 Na Moravě je klid jen chvíli, údělná olomoucká knížata Vladimír a Břetislav se nechtějí podrobit moravskému markraběti - Přemysl znovu vytáhne na Moravu. Vladimír olomoucký padne, jeho bratr Břetislav je zajat a krátce na to umírá ve vězení. Sifrid (syn Břetislava) se vzdává nároků na údělné knížectví a vstupuje do služeb církve.

Tímto jsou problémy s moravskými přemyslovci, které se táhly dvě staletí vyřešeny.

Přemysl jako český kníže a Jindřich Vladislav jako markrabě Moravy vládnou společně, doplnují se. Tímto se z Čech a Moravy postupně stává jednotný a stabilní stát.

Přemysl s Vladislavem Jindřichem odjíždí do Uher. Na dvoře krále Emmericha se Přemysl setkává s jeho sestrou Konstancií, Přemysl se rozhodne, že si ji vezme za manželku.
Král Emerich se sńatkem souhlasí. Rodové spojení s Přemyslem považuje za výhodné, protože se chce podílet na západoevropské politice. A Přemysl má mocného spojence.

Biskup Daniel v katedrále na Pražském hradě veřejně prohlásí snatek Adléty a Přemysla za neplatný.

-----


Po smrti císaře Jindřicha se uchází o korunu římského krále jeho mladší bratr (poslední žijící syn Fridricha Barbarossy) Filip Švábský z rodu Štaufů. Mezi jeho věrné spojence patří mimojiné Wettinové (rod z něhož pochází Adléta)
Schází se sněm v Řezně a je zvolen římským králem, ale korunovaci zatím odkládá, protože ta může být podle dávné tradice jen v Cáchách.

Krátce na to kolínský arcibiskup Adolf, který je zapřisáhlý nepřítel Štaufů hledá nového následníka římské koruny. Podporuje rod Welfů a prohlásí římským císařem Otu Brunšvického.
A protože Ota Brunšvický byl zvolen později než Filip Švábský, začalo se mu říkat vzdorokrál.

Papež Innocenc III. sice podporuje Otu Brunšvického, ovšem veřejně se nepřihlásí zatím k žádnému táboru a vyčkává. Situace v říši je nepřehledná a papež potřebuje podporu všech rytířů, protože chystá křížové tažení do Svaté země.

V Cáchách je korunován Oto Brunšvický, ale problém byl, že neměli původní korunu prvního císaře Karla Velikého. Té se zmocnil v Itálii po smrti svého bratra Jindřich Švábský.V Cáchách zlatníci podle malby vyrobili novou korunu, od té původní k nerozeznání.

Po této události se Filip Švábský nechá korunovat v Mohuči z rukou Aima z Tarentaise.

Říše má tak dva císaře. Jeden je korunován na správném místě, ale s falešnou korunou a druhý sice posvátnou a starobylou korunu má, ale na nesprávné místě.

A tady vstupuje Přemysl do hry. V obou táborech má spojence a přátele

---

Přemysl navštíví oba římské císaře.

Filip Švábský mu uděluje dědičně titul českého krále. (Příslušná listina se nedochovala, ale udělení práv králem Filipem zmiňuje text Zlaté buly sicilské z roku 1212) Následující den je Přemysl korunován v Mohuči arcibiskupem Aimem z Tarentaise (stejný arcibiskup korunoval Filipa Švábského)

Tato korunovace pobouří Dětřicha markraběte míšenského (bratr Adléty) je tedy jasné, že Přemysl s Adlétou nepočítá jako s právoplatnou manželkou (nebyla korunována společně s ním)

Přemysl Otakar I. se vrací domů jako český král. Biskup Daniel mu slouží mši v katedrále.
Koná se svatba Přemysla a Konstancie. A korunovace Konstancie - biskupem Danielem (formálně tento akt nemá žádnou právní hodnotu, protože korunovace musí být provedena arcibiskupem)
Ale tímto Přemysl veřejně legitimoval svůj snatek se svou manželkou a udělal si z Wettinů zavilé nepřátele.

----

1200- 1205

Papež Innocenc III. však ve svých listinách Přemysla Otakara I. dále označoval "jen" jako knížete.
Papež se postavil na stranu Oty Brunšvického. Zaslal Přemyslovi listinu, v níž mu vytknul, že přijal královskou hodnost z rukou „švábského vévody“ Filipa, jenž nebyl oprávněn jí udělit. (Filipa dává do klatby a exkomunikuje)

Přemyslovi nařídil, aby se připojil k Otovi a od něho si vyžádal korunu. Zároveň slíbil, že jí Přemyslovi potvrdí. Přemysl I. přešel na stranu Oty a byl korunován papežským legátem Guidem z Palestriny v Merseburku v létě 1203.
Papež dále vybídl Přemysla, aby se dal od Oty korunovat, ačkoliv Přemysl byl v tu dobu již korunován dvakrát.
Královská hodnost českého vladaře tak byla poprvé výslovně uznána papežským stolcem.

-----

Na podzim roku 1204 Přemysl Otakar I. opět změnil tábor, když přešel na stranu Štaufů. V této souvislosti se opět s blížil se svou první ženou Adlétou. Nedlouho poté provdal svou dceru vzešlou z manželství s Adlétou Markétu, zvanou později Dagmar, za dánského krále Waldemara II.
Tímto krokem Přemysl Otakar I. připojuje rod Přemyslovců do společenství evropských korunovaných vladařů.

V roce 1205 se Konstancii Uherské narodil syn, pozdější český král Václav I. a Přemysl Otakar I. podruhé svou první manželku Adlétu odvrhnul.


                                                                                                           Přemyslovská epopej konec I. díl.

100 komentářů:

  1. Stejně je zajímavá ta sňatková politika, žejo...

    OdpovědětVymazat
  2. 1. snatková politika byla nutnost - šlo o spojenectví. tedy jediná možná obrana proti papeži a císaři - obrana proti jejich vydírací politice. to už si papež i císař rozmyslel jestli si poštvou proti sobě mocné a vládnoucí rody v křestanské evropě. bylo jednoduší pro ně - vyhovět si navzájem - tedy udělat ustupky a zároven z toho cokoliv vytřískat do budoucna. což v případě konkrétního zde - přes Uhry otevřená cesta do Sv. země - tedy i cesta přes říši východořímskou - byzanc.

    jinými slovy - pro papeže tahle snatková politika co provedl Přemysl je také výhodná.

    OdpovědětVymazat
  3. ještě doplním - proč papež se nakonec rozhodl pro císaře Otu Brunšvického. To souviselo s tím, že příbuzenstvo Ota Brunšvického mělo příbuzné Jindřicha Lva, ten měl příbuzné a spojence v Anglii - krále Richarda Lví srdce. Kdežto Filip Švábský byl spojencem a měl přátelé ve Francii.
    Papež hezky v teple v podstatě rozhodoval o dění, o historii o válkách mezi tehdejšími mocnostmi.

    OdpovědětVymazat
  4. papež, kurie, vysocí církevní hodnostáři byla pěkná verbež. těm byla bible u pr.....ohýbali si ji podle vlastních potřeb. Ty chtěli jen moc.
    obyčejní opati, mniši v klášterech o tomhle neměli ponětí, naopak ti měli jen to Písmo a izolovaný život a nemohli zvedat hlavy, a když náhodou někdo z nich něco tušil jak se věci mají byl umlčen, nebo odejit - vyhoštěn z církve.
    jj. církev to měla dobře vymyšlený.

    OdpovědětVymazat
  5. těžká věc. panovníci, knížata umírali s mečem v ruce ve válkách, bránili svá území, nebo rodiny - příbuzné.( v podstatě díky papeži - jeho hry) padlé královny, nebo i nepadlé královny zakládaly kláštery, staraly se o chudé, nemocné.... a dožívaly tam sami, když měly to štěstí.

    OdpovědětVymazat
  6. ačkoliv Přemyslovci je pro nás velmi vzdálené období až cizí....nejde si nevšimnout když to člověk čte, té krutě vydírací církevní politiky.

    OdpovědětVymazat
  7. 1a4.(moje první věta v tom komentáři)
    díky tomu, že si ta vysoká církev tu Bibli upravovala po svém - jsou tu právě i kličky na snatkovou politiku. Takže manželství Přemysla a Adléty bylo anulováno na základě - 4. stupně příbuznosti :-) díky těmto kličkám se dalo bojovat i proti církvi a hájit si své zájmy. Kličky sloužily tedy nejen církvi ale i panovníkům, pokud měli na svém dvoře šikovného - biskupa.

    OdpovědětVymazat
  8. mimochodem co byl papež zač je vidět i právě na tom - jak zradil Štaufy a Wettiny. Barbarossa jako císař pocházel z rodu Štaufů.
    všichni stáli a sloužili papeži i jeho synové. všechna ta tažení do Itálie proti svobodným městům....a papež po smrti císaře Jindřicha odmátl korunovat jeho bratra Filipa Švábského - jednak to byla rodová linie Barbarossy a jednak za ty všechna léta věrnosti si to zasloužil ten rod Štaufů, no ale už mu Štaufové a Wettinové nebyli dost dobří a šilhal po bohatsví v Anglii - proto se postavil na stranu Ota Brunšvického. A Filipa Švábského exkomunikoval a s ním i jeho spojence. Později si to ovšem rozmyslel.

    lavírovali všichni. Tedy papež určoval hru a ostatní jen byli v té hře a chtěli obstát, proto museli chytře lavírovat za svoje přežití taky.

    OdpovědětVymazat
  9. Přemysl Otakar I. klobouk dolů - když si člověk čte tu jeho životní cestu na těch 600 stránkách. :-) Povedlo se mu nemožné. Nejen že sjednotil čechy a Moravu, ale dal státu jako takovému suverenitu - tím, že se mu podařilo získat dědičný titul krále. České země tímto povýšily na jiný level. To se jeho předkům - nikomu nepodařilo. ti ostatní už staví jen na tom, co Přemysl Otakar I. dokázal.
    Dílo Přemysla Otakara I. ocenil císař Karel IV., když mu dal v jedné z kaplí nové budované pražské katedrály zřídit velkolepý náhrobek.

    takže já odmítám tvrzení že Přemyslovcům chyběla vize - Přemysl Otakar I. ji měl a naplnil a ta cesta byla sakra dlouhá a těžká. Klobouk před ním dolů.

    OdpovědětVymazat
  10. 9. řekla bych že nazrál čas, konečně se povedlo sjednotit knížectví pod jednu "korouhev" a tím dát základ ucelenému státu. Pokud mezi sebou zápasí a bojují drobná hnízdečka... se neví kdo je vlastně ten pravý představitel daného "okrsku" válčících stran.

    OdpovědětVymazat
  11. 10. spíš bych řekla, že dozrál Přemysl :-) tedy bylo mu jasné, že jen sjednotit čechy a moravu nestačí. Zrovna tak nestačí klanět se a poslouchat císaře. ale musí jít dál a pochopit "papežovo" politické smýšlení - pochopit jeho hru, jen tak může obstát - a dělat optrné a chytré až vychytralé kroky, které mu nemůže nikdo vytknout- ani jeho spojenci - Štaufové a Wettinové (ti pochopili, že je vydírán císařem) a ani ty kroky mu nemůže vytýkat papež. prostě chytře politicky a diplomaticky myslet. :-)

    OdpovědětVymazat
  12. 11.oprava...pochopili, že je vydírán papežem.

    OdpovědětVymazat
  13. dalo by se říct, že Přemysl se svým velkým mocným spojencem - králem Uherským - se dostal do "kurzu" potřebovali ho jak štaufové, tak papež - každý pro své zájmy. Štaufové, aby získali římskou korunu, a papež proto, aby mohl podporovat nahlas Otu Brunšvickému - protože postavit se proti českému a uherskému vojsku nebylo jen tak. a Přemysl od každého vytřískal - od Štaufů i papeže co to jen šlo. :-) Velmi chytré a účinné. Dostal od papeže co potřeboval - černé na bílém a v klidu pak zase přešel ke svým spojencům - Štaufům a Wettinům. Štaufové mu tu českou korunu udělili - když jim připomněl spojenectví a věrné služby svého otce Vladislava II. A papež tu korunu schválil, když věděl že to vojsko Přemysla potřebuje a východní spojenec - král uherský se mu taky hodí, pro jeho záměry - tažení do Sv. země. no a když viděl, že Přemysl se znovu přidal ke Štaufům - odvolal i klatbu a exkomunikaci Filipa Švábského.

    OdpovědětVymazat
  14. do té doby, než se tyhle věci udály - 2. císaři - jsme byli jen takové hračky - ty půjdeš a budeš dělat tohle, a pak možná tě odměníme a nebo taky ne. a nebo si něco vymyslíme a potrestáme tě. uplně bezvýznamní malí češi. a to se najednou změnilo - české (a uherské)rytíře potřebuje císař i papež ale i uherský král pro své záměry. :-)

    OdpovědětVymazat
  15. malinko odbočím.
    Přemyslovci díky snatkové politice určitě jednoznačně nevymřely. kdo ví kde všude po světě ta kapka tý přemyslovský krve je. :-)
    dokonce je i o tom zmínka ve wikipedii:

    Důležití potomci

    Alžběta II. Anglická (její 31x pradědeček je Vratislav II.)
    Ludvík XIX. Francouzský (jeho 13x prababička je Eliška Přemyslovna)
    Mikuláš II. Ruský (jeho 24x prababička je Ludmila Přemyslovna)
    Vzdorokrál Fridrich V. Falcký (jeho 14x prababička je Ludmila Přemyslovna)
    Jindřich Korutanský (jeho prababička je Ludmila Přemyslovna)

    a nedávno jsem dokonce četla, že Přemyslovci nebyly slované - jspou hypotézy že patří k anglosasům.

    a pak tu jsou samozřejmě bájní přemyslovci - ti se vyzdvihovali v době národního obrození, tam je ta historie trošku znásilněná. byla v té době potřeba.

    OdpovědětVymazat
  16. Četla jsem že první známý přemyslovec byl synovcem knížete z Velké Moravy. Tedy přízeň...:-)

    OdpovědětVymazat
  17. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/318281381940002/
    Neco o pribuzenstvi velkomoravskych knizat a premyslovcu bylo tady.
    Moc zajimavy dil

    OdpovědětVymazat
  18. 17. zaujaly mě ty dvě obří množiny nad Evropou. Jedna Germánská a druhá Slovanská a pronikaly se přímo nad Moravou :-) Takže u nás namOravě je to všehochuť... můžeme stejně patřit ke Germánům jak k Slovanům. Tedy u nás doma to máme tak, že já jsem jasný Slovan a manžel Germán.

    OdpovědětVymazat
  19. Já jsem celý dil neviděl(kvůli moderatorovi mám na ten pořád oprávněnou averzi)ale tu genetickou mapu jsem stihnul.
    Zaujala mne spíš ta genetická příbuznost z velkomoravských hrobů nejen s premyslovci,ale i se současnými Jihomoravany.
    Něco podobného už dokázali Francouzi s Kromaňonci,tam to šlo do desítek tisíců let,kdy měl nějaký vesničan podobnou DNA s pravěkým nebožtíkem na stejném místě.

    OdpovědětVymazat
  20. 20. prý našli zatím dva lidi, ale neřekli které.

    OdpovědětVymazat
  21. No a co?:-)
    Ty bys chtěla být příbuzná nějaké tisíc let staré kostry?

    OdpovědětVymazat
  22. 22. předpokládám že to byli ti archeologové :-))

    OdpovědětVymazat
  23. To je možné.:-)
    Otázka je,jak jsou ty testy průkazné.
    V Evropě si začínají updatovani nackove dělat genetické testy,aby si tu svoji white power potvrdili.
    Což se samozřejmě nepotvrdi.
    Ale když to zkouší po různých "vědeckých" ústavech,tak se nakonec kýženého výsledku dočkají.
    Zadarmo to samozřejmě není.

    OdpovědětVymazat
  24. 24. považuji to za hodně nebezpečnou hru, tedy mohu se smát...ale on mě mích přejde, až začnou testovat všecky a třídit.

    OdpovědětVymazat
  25. oni to uz dělají,s tím si nelam hlavu.
    Proto mám husí kůži i z té olysalé krysy na historii.cs.


    OdpovědětVymazat
  26. je divný... fanatik. U nás taky bylo hradiště a to přes 20 ha, a našli přes 200 hrobů a jen tam, kde mohli kopat na zahradě pár lidem. žádné takové prostranství jak tam u paneláků... prostě skupinky se usadili a pak zase přesunuli. Co tam chce ten vůl zkoumat... prostě byli tady i tam i onde. Taky můžeme jít všichni do řiti

    OdpovědětVymazat
  27. Tomu asi nerozumím.
    Se nerozčiluj sestro Slovanko:-)a vyjádří se jasně a bez emocí.
    Toho" divného fanatika"sleduji už dlouho a jemu o žádnou historii nejde,takže to bych nehrotil:-)

    OdpovědětVymazat
  28. 28. já ho viděla poprvé :-)

    OdpovědětVymazat
  29. Vladimir Kucera.
    Takovy Moravec publicistickych poradu CT.
    Kdyz mel v historii cs Putnu a plili na Rusko,tak omladl o 20 let.
    To bylo uplne videt,jak se mu vyhladily vrasky.
    A kdyz naopak nekdo zduraznuje nase slovanske koreny,tak tam ma dva dalsi oponenty,na ktere se zacne evidentne intenzivne soustredit a smerovat je k obrazu svemu a verejnopravni CT.
    Nic pekneho ke sledovani.
    Blahove jsem po plysaku doufal,ze tak zjevne odpornym ideologum uz aspon v TV zazvonila hrana.
    Ale oni furt budou "nastavovat zrcadlo"

    OdpovědětVymazat
  30. 16. to je možná možné. po pádu velkomoravské říše Sámovy - ta říše se rozdělila....zbyly z toho menší celky a jedním z nich byla Morava - tedy ta udělná moravská knížectví....a jejich knížata co zatím nedosáhla na pražský knížecí stolec.
    takže logicky to možné je.

    OdpovědětVymazat
  31. 31. takže Morava - jako samostatná Moravská říše - Kníže Mojmír a rod mojmírovců a pak jejich pokračováním jsou moravští Přemyslovci.

    OdpovědětVymazat
  32. 31. to asi ne... Sámova říše zanikla. Byl to kmenový svaz spojený pouze se jménem Sáma. Velkomoravskáříše vznikla o něco pozdeji jako velký státní útvar. to ještě česká knížata byla v plenkách. První Bořivoj se nechal pokřtít myslím od Metoděje na Velké Moravě. To byl první Přemyslovec. Velká Morava byla v té době mocná říše. Kromě Přemyslovců na území Čech i jiné kmeny (Vršovci, Slavníkovci etc)

    OdpovědětVymazat
  33. 32. Pokračovateli (možná synovec) byli čeští přemyslovci... pohybujeme se v 9. století, pak přišeli další čeští přemyslovci. Oldřich připojil moravská území (Velká morava byla rozbita Maďary) pravděpodobně 1019, měl syna Břetislava (levobočka) díkybohu. A Břetislav měl 5 synů... jeden z nich byl Konrád Oto, a z něj pak byla větev Konrádovců...

    OdpovědětVymazat
  34. 34. Skvělé! Věděla jsem, že KOnrád Oto patří k přemyslovcům, a byl starší než potomci VladislavaII. jen jsem se nemohla dopátrat pořádně odkud nebo odkoho přesně - z které větve.

    OdpovědětVymazat
  35. Nebyl to Oto (koukám do papírů), Byl to jen Konrád I. :-) Oto přišel později...ve větvi Konrádovců. Vratislav II (první korunovaný český král) by měl být jeho Bratr Konráda.

    OdpovědětVymazat
  36. 36. Aha. Konrád bratr Vratislava.
    Právě, ano ta kniha jede jen po "královské" větvi - tedy od potomků Vratislava.

    OdpovědětVymazat
  37. On to myslel Břetislav dobře, nechtěl aby se jeho synové mezi sebou vyzabíjeli a tak ustanovil stařešinovské právo. Tedy nejstarší měl usednout na trůn. Byl jediný Přemyslovec který zbyl, málem všichni vymřeli ... byl jediným tajným levobočkem. A tak Vratislav byl korunován králem, ale pouze do jeho smrti. Pak opět nastoupilo právo nejstaršího z přemyslovců...tedy kteréhokoliv z potomků Břetislava a jeho synů. JIní než Břetislavovi synové z Přemyslovců neexistovali

    OdpovědětVymazat
  38. a ještě jedna věc a nedalo mi to. týká se to korunovace Vladislava II. v té knize se píše o tom, že ten titul neměl propůjčený. byl zpočátku dědičný. ale přišel rok 1165 a Barbarossa vydává dodatek k listině o korunovaci - a ve zmíněném listě je popsáno: dvě koruny - corona Regni Bohemia a corona jako obroučka královská.
    obě koruny mají jiný význam - corona regni Bohemia je darována pouze Vladislavovy II. a královské obroučky jsou dědičné.
    takže proto ten určitý rozpor a nejasnost.
    vyhledala jsem to asi před třemi dny - jsou to listy psané sázavským opatem - opis. dlouhé a složité.

    OdpovědětVymazat
  39. 39. tento rozpor je lehce zminován i v knize v kapitole o tom jak se setkává Přemysl s Filipem Švábským.

    musím říct že posledních 15 kapitol v knize bylo hodně náročných na orientaci - problém s 2 císaři - zákulisní boje plus jejich přívrženci a odpůrci, proč a jak, pomínky apd. a do toho podobně korespondence papeže - jeho vytáčky s Přemyslem.

    OdpovědětVymazat
  40. 38. v tom případě jak to popisuješ - ti přemyslovci by vymřeli ještě dřív, to nedává smysl.
    Vratislav byl přemyslovec první český král - měl děti - Vladislav I. - další český král byl jeho syn Vladislav II - a po něm Přemysl Otakar I.

    Takže jestli dobře počítám tak Vratislav - byl pradědeček Přemysla Otakara I.

    OdpovědětVymazat
  41. 39,40 My se učili od začátku že koruna od Vladislava II dědičná nebyla a ani být nemohla. Pořád platilo seniorské právo, tedy Vladislav z titulu vlastní zákonů nemohl korunu nikomu předat... (nejen) Dědičnost musela být potvrzena papežem etc. Prostě složité poměry.
    2 korunovaní čeští králové měli korunu pouze doživotní nikoliv dědičnou. Mezi nimi byla na trůnu spousta knížat bez koruny.
    Mám ty panovníky vypsané
    1034-1055 Břetislav I
    1055-1061 Spytihněv (nejstarší syn Břetislava-bratr VratislavaII)
    1061-1092 Vratislav II 1. český král
    1092 KOnrád I Brněnský (syn Břetislava-bratr VratislavaII)
    1092-1100 Břetislav II (Syn Vratislava II)
    1100-1107 Bořivoj II (Syn vratislava II)
    110-1109 Svatopluk Olomoucký vnuk Břetislava I
    1109-1125 Vladislav I Syn Vratislava II
    1125-1140 Soběslav I Syn Vratislava II
    1140-1172 Vladislav II Syn Vladislava I 2. český král
    1172-1189 Bedřich (syn Vladislava II) a Soběslav II (Syn Soběslava I) mezitím
    1189-1191 KOnrád III Ota (Vnuk Konráda I. Brněnského)
    1191-1192 Václav Syn Soběslava I
    1192-1193 Přemysl Otakar I Syn Vladislava II
    1193-1197 JIndřich Břetisla vnuk Vladislava I - pražský Biskup
    1197-1198 Přemysl Otakar I se stává třetím českým králem (dědičný titul otvrzen 1212)

    OdpovědětVymazat
  42. 41. dává to smysl. Břetislav zůstal naživu pouze náhodou, protože o něm nikdo nevěděl. Všichni Přemyslovci se mezi sebou vybili. Díky seniorskému právu nebyl důvod se zabíjet. Mohli mezi sebou bojovat ale nekonkurovali si dědičně (jako sourozenci). Pokud by jednoho zabili... dorostl by za chvíli další z jiné větve. Což se taky dělo, nárokovali si Konrádovci a 2x se na trůn dostali, také se jeden kníže olomoucký se tam dostal...a jinak se to mlelo mezi potomky Vratislava... ale jak říkám, nárokovaly si trůn i přemyslovci z jiné než Vratislavovy větve.

    OdpovědětVymazat
  43. jj. složitá doba to byla. Jednak jich bylo moc a pak ještě to vměšování císaře, potažmo papeže. takže na jednu stranu ctít stařešinové právo a do toho ten císař (papež)- to je právě hezky ukázáno na tom sněmu v Řezně. a apk i malinko dál, kde se Přemyslovci mezi sebou dohodli jak to chtějí mít - dohoda v Kníně Bedřich a Konrád Ota a zaonačit to tak, aby toto rozhodnutí císař podporoval.

    OdpovědětVymazat
  44. 44. on většinou (tedy dle informací co mám) císař podpořil zájem země a němyslím si že by se nějak extra vměšoval. Problém vidím v tom, že česká knížata nebyla jednotná a chtěla od císaře aby toho nebo onoho zvýhodnil. Což samozřejmě vede k dalším potyčkám. Tohle byla a je i do budoucna největší slabost české šlechty. haštěřivost a neschopnost se domluvit na společních zájměch. chybí společná vize... ono to křesťanství nebylo ani tak o učení Krista (tomu se věnovali v ústraní mniši a řádové sestry v klášterech) šlo především o sjednocení vize, určitého záměru a to především sjednocení pod společnou "vlajkou", to nebylo možné tehdy a ani teď.

    OdpovědětVymazat
  45. 45. nesouhlasím. císař hlavně podpořil ty, kteří se hodily do jeho zájmů. zadarmo to nikdy nebylo. však jak to popsané v jednotlivých kapitolách, když někomu udílel pražský knížecí stolec - tak za co. tomu vůbec nešlo o nějaký jedmotný stát, nebo prosperitu země, kdepak ten měl vyšší cíle a jinde.

    česká knížata neusilovala o to, aby je císař podpořil, spíše jim vadilo, že to co prohlásil císař bylo dané, at se to někomu líbí nebo ne. v podstatě česká šlechta se ani sama rozhodovat nemohla a pokud to udělala bez císaře - bylo od císaře bububu.nebo přímo postihy, takže císaře prostě nešlo obejít.

    a nemyslím si ani to, že česká šlechta by byla hašteřivější než třeba šlechta německá - tam se vedly boje daleko víc, o uzemí o dědičná práva na uzemí - sasko, durynsko, míšensko, bavorsko, tam se to mlelo furt. a do toho zase samozřejmě zasahoval císař.

    a nebo polská šlechta - tam se to taky mlelo o královský titul.

    takže bych řekla, že celkově šlo v té době o tvoření státu jako takového - tedy přirozený vývoj. z malých uzemních celků vytvořit jednotný stát.

    OdpovědětVymazat
  46. Přemysl Otakar většinu času byl v exilu. bojoval tam proti císaři, tím pádem si tamy vytvořil i hodně spojenců. a různě obměnoval i tábory - to byla nutnost. a vycházel právě z marnovosti císařů.
    nebojoval jen proti domácím přemyslovcům - jak by se zdálo. a pak v čechách když se k moci dostal Jindřich Břetislav - ten vadil šlechtě nejvíc - ten prosazoval tvrdě aby církev byla nadhodnocována, dokonce si šel stěžovat k císaři....a císař si vybíral ty ze kterých měl největší prospěch. finančně a vojensky.

    OdpovědětVymazat
  47. všechno to byly obchody. nějaká spravedlnost, nebo zájem o prosperitu země císařovi byla ukradená. naopak on byl tím, kdo vrážel ten klín - tomu vyhovovalo. at už do zemí českých tak i německých - protože věděl, že z toho vytříská.

    OdpovědětVymazat
  48. a ti největší nejvyšší církevní hodnostáři - nejenže měli oni jedině moc korunovat, ale byli zároven tehdejšími špiony a donašeči císaři. a tihle vysoký preláti byly všude, nic jim nikde neuniklo. a císař toho pěkně v teple využíval.

    OdpovědětVymazat
  49. 49. a tady je ta otázka, právě kdy ten nejvyšší církevní prelát - ještě hájil panovníka a zájmy jeho země a kdy už to bylo za hranou a hájil císaře a papeže a tedy jejich zájmy. byla to taková chytře vybudovaná sit špionů v každé zemi. nějaká Písmo, bible, spravedlnost to vůbec, to nikoho nezajímalo. šlo o výhody a zisky.

    OdpovědětVymazat
  50. tady je vidět, jak ta církev byla už tehdy bohatá a všemocná. neštítila se vůbec ničeho, včetně křivých obvinění - jen aby získala nebo ten dotyčný cokoliv od císaře, nebo papeže.

    OdpovědětVymazat
  51. Císař by bez císařství nebyl nic :-) Tedy kdyby si rozesral všecky, asi by se tam neudržel. Co se týče klášterů a duchovenstva, to bylo v té době známkou kultury. Když se zakládala města, volaly si je tam nejen král ale i vysoká šlechta jako záruku určitého kulturního povznesení. Tedy když vznikalo město kde bydlím ještě před vznikem, Konrád III Oto založil premonstrátský klášter, a s městem pak přišli dominikáni i minorité pozvaní Otakarem I. Prostě to tak bylo. Světská část na jedné a duchovní tomu měla dávat nějakou štábní kulturu.

    OdpovědětVymazat
  52. 50. 51. takže ten nejvyšší církevní hodnostář měl na vybranou - bud hájit svého panovníka a jeho zájmy, pomáhat mu ve věcech tím, že byl zprostředkovatelem, jenatelem mezi panovníkem a císařem, potažmo papežem. a nebo si vybral tu druhou stranu a potopil svého panovníka a hájil císaře, papeže a jejich zájmy, nebo resp. své osobní zájmy a tím se podílel většinou křívě na pádu panovníka.

    OdpovědětVymazat
  53. 52. hlavně kláštery a církevní školy byly centrem vzdělanosti - učilo se tam číst a psát, psala jsem o tom v nějaké kapitole.
    řada panovníků, rytířů neuměla číst ani psát. nepotřebovali to - stačil meč a slovo - to už pak nemělo takovou váhu, takže listiny. takže i proto nejvyšší preláti právě fungovaly jako uředníci, písaři panovníka - tedy listiny císaři, papeži apd.

    katedrály, kostely, kláštery zakládal kde kdo, to jistě. i manželky nižší šlechty. o tom jsem taky psala.

    Ta knížka je báječná v tom, že ti ukazuje jak to tehdy fungovalo, není to jen seznam událostí a letopočtů z wiki. naopak jsou tam zachyceny přesně ty souvislosti, ukazuje tu dobu v té syrovosti a těžkosti, nebo složitosti.a také právě ukazuje fungování tehdejší společnosti.

    OdpovědětVymazat
  54. 5č. tedy vše bez příkras a nějakého idealizování.

    OdpovědětVymazat
  55. autor knihy má dvojí čtenáře - jedni mu vytýkají, že je málo románový,romantický - že zbytečně zabíhá do historických událostí a listin z té doby. že se v tom nevyznají. čekali román v pravém slova smyslu - tedy rytířský román.
    a ti druzí, tam patřím i já - ocenují to, že se držel všech dobových postav, všech těch událostí a vysvětlil co a proč jak k čemu došlo. dokonale vysvětlil tu situaci atmosféru celkově, která tu panovala, nejen v českých zemích ale i u sousedů.

    OdpovědětVymazat
  56. 56. je to historický román - protože z historie, ale hodně politický. :-)

    OdpovědětVymazat
  57. Heleď, já to chápu... i tu složitost. Jen se snažím stát nad tím, a nesoudit jednotlivosti. Spíše se dívat s porozuměním a citem pro dobovou situaci.

    OdpovědětVymazat
  58. 58. přesně z tohodle pohledu já ani nezatracuju jako jiní čtenáři - že Přemysl střídal tábory, a ani nezatracuju to, že zavrhl svoji první manželku Adlétu. naopak - byl předvídavý a schopný vladař. Prostě byl předurčený k tomu vládnutí :-) přes všechno čím musel projít - to znamená vyhnanství, kdy neměl nic, přes nepřízen situace v čechách, přes boje mezi příbuznými apd. udělal vše co bylo nutné, aby ty české země dostal na nějakou uroven - tedy sjednocení, klid, prosperitu a povýšil české země na stabilní královskou zem.
    dá se říci, že to co zdědil tu situaci po svém otci - nelehkou, tak s tím se vypořádal ve své době neskutečně dobře.

    OdpovědětVymazat
  59. 59. dokonce výjimečně dobře. Porozuměl vztahům a kontaktům a proto i papež nakonec požehnal jeho novému vztahu, nic jiného mu nezbylo. Takže i z toho je vidět... že všichni jeli na pragmatické vlně. Udělat co je v dané situaci nejlepší.

    OdpovědětVymazat
  60. 60. přesně tak.

    OdpovědětVymazat
  61. :-) na začátku byl Přemysl - netrpělivý, velmi ctižádostivý syn, který skákal do řeči svému otci.:-) viděl všechno jako ti ostatní - jen pomsta a zpět knížecí stolec.....časem nasbíral zkušenosti, výchovné lekce, události ho donutily učit se trpělivosti, službu a pokoru jiným, diplomacii a také rozlišovat a uvažovat, vidět dál...a samozřejmě byl výtečný válečník a stratég co se bitev týče. byl tím věhlasný.

    OdpovědětVymazat
  62. Konrád Ota byl taky hodně oblíbený. Přestože jeho vláda trvala krátce, tak byl oblíbený velmi tím, že udělal nový zemský zákoník.
    Bohužel brzy zemřel a jeho příbuzní byli spíše tupohlaví :-)

    Soběslav II byl tvrdá utorita. Bedřich ten si rozeštval kde koho. Pak byl chvíli klid a dobré časy s Konrádem. Václav oblíbený nebyl - ten si rozhádal šlechtu a církev. Jindřich Břetislav ten nebyl oblíbený vůbec, ten těžce prosazoval církev. Vladislav Jindřich ten byl moc měkký, by tu vládu stejně neudržel a pak byl Přemysl.

    OdpovědětVymazat
  63. Tady je to samej chlap... :)

    OdpovědětVymazat
  64. 64:
    Tenkrát ještě ženský akorát rodily a vyšívaly.
    Dnes vyšívají taky,ale do chlapů:-)

    OdpovědětVymazat
  65. 65. no, taková Alžběta Uherská (z rodu Arpádovců) to byla bojovnice, ta to uměla dobře i s mečem. :-) ten její manžel Bedřich, žádný extra bojovník nebyl. Takže si musela sama poradit když ji 2x utočili na Pražský hrad.

    OdpovědětVymazat
  66. 63. S Konrádem Otou vymřela konrádovská větev Přemyslovců. Koho myslíš těmi tupohlavými příbuznými? Tedy tohle z jeho větve: otcem byl kníže znojemského údělu Konrád II., matkou Marie Srbská, dcera srbského župana Uroše Bílého. Jeho sestrou byla polská kněžna Helena Znojemská. O žádných dalších příbuzných nic nevím.

    OdpovědětVymazat
  67. 66. a hlavně byla chytřejší a prozíravější co se týče politiky než její manžel Bedřich. a manželka Konráda Oty (Hellicha)taky byla v politice protřelá.

    OdpovědětVymazat
  68. 67. ano, byl bezdětný, ale měl bratrance - tedy příbuzné Svatopluk, Spytihněv, Vladimír, Břetislav. to byly horký hloupý hlavy.

    OdpovědětVymazat
  69. 69. někdo z nich byl synovec, nevím přesně kdo. prostě příbuzní.
    bylo to tam popsáno, ale vzala jsem to jako - příbuzní, jednoduše.
    za jeho vlády on uděloval moravská údělná knížectví svým moravským příbuzným. a do toho se mu ještě montovala jeho stará maminka, kromě toho, že založila spolu s ním klášter

    OdpovědětVymazat
  70. si vzpomínám, že to příbuzenstvo od Konráda Oty bylo prezentováno od Dětleba....takže širší příbuzné vztahy. už tu knížku nemám, vrátila jsem ji do knihovny.

    OdpovědětVymazat
  71. 68. Hellicha po Konrádově smrti to dokonce chvíli táhla s Václavem, někde se uvádí, že snad byla i udajně jeho manželka. jako že vládli společně.

    OdpovědětVymazat
  72. 69. ale ti příbuzní byli všichni potomci Břetislava... tedy stejně jako Otakar I či Vratislav II nebo Vladislav II, určitě nebyli Konrádovi příbuzensky blíže než Přemyslovi Otakarovi nebo Vladislavovi II.

    OdpovědětVymazat
  73. 69. jasně :-)Potomci z linie Vratislava II :-)) pak to byli bratranci. Dětleb patřil myslím do Olomoucké větve od potomků Vratislava II.

    OdpovědětVymazat
  74. Barčo... :-) to je fakt sranda. 70. ti příbuzní byli potomci Vratislava II. Tedy ti co dostali nějaké úděly...Ale byli blíž příbuzensky Otakaru I než Konrádovi Ottovi. To že žili na moravě neznamenalo automaticky moravské příbuzenstvo, třeba měly furt pražskou krev :-))

    OdpovědětVymazat
  75. Dívám se že ještě jedna větev (kromě Konrádovců) přežila a to byla větev Olomoucká. To byli potomci Oty I Olomouckého (Syna Břetislava, který založil úděly).
    Břetislav měl totiž 5 Synů...jedna větev až k Přemyslu Otakaru byla od Vratislava II, další větev až ke KOnrádu Otovi od KOnráda, pak byl Ota I Olomoucký, který měl taky svoji linii až k Dětmarovi. Ovšem příbuzenské vztahy jsou zřejmé... všichni pocházeli od Břetislava. Takže byli mezi sebou bratranci všichni. Spytihnev (nejstarší syn Břetislava zanechal potomka který byl zavražděn nemaje dětí) a pátý Jaromír se stal Biskupem.

    Takže v důsledku jsou 3 větve. Vratislavova, KOnrádova a Oty Olomouckého. Mezi sebou jsou zpřízněni všichni stejně.

    OdpovědětVymazat
  76. jj. už se tady dívám do toho tvého seznamu ve 42. :-)

    opravdu jsem to vzala, že to byli příbuzní moravští. jen moravští Přemyslovci.

    OdpovědětVymazat
  77. 77. tak "moravští příbuzní" Přemyslovci - jedná se tedy o Olomouckou větev.

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Olomou%C4%8Dt%C3%AD_P%C5%99emyslovci

    OdpovědětVymazat
  78. :-) přesněji by to mělo být, že jsou to všechno blízcí sousedé Konráda Oty znojemského.

    OdpovědětVymazat
  79. 78. už jsem si to srovnala... jasně byli to moravští Přemyslovci. Příbuzní jak s Konrádem tak s Přemyslem Otakarem I (bratranci, strejdové, synovci etc mezi sebou navzájem) :-)) Akorát jsem nevěděla že Ti olomoučtí byli tupci jelikož jsem se nikdy o ně nezajímala.

    OdpovědětVymazat
  80. 80. "tupci" je označil sám Konrád Oto :-) když se dostal na Pražský hrad odmítl jim udělit svěřit nějakou větší funkci řekněme. Neměli v sobě špetku politické diplomacie. Naopak horký hlavy, krátkodobá řešení ve stylu zabijeme Přemysla apd. takže jim sám rozdělil to moravské území, aby byli jen tam a raději do ničeho nestrkali nos a nenadělaly více škody jak užitku. Ono pak je to vidět i za vlády Přemysla - dobře poprvé se s nimi dohodl tak nějak po dobrém, ale postavili si hlavu a podruhé to s nima Přemysl ukončil vcelku rázně.

    OdpovědětVymazat
  81. A teď si představte holky historičky,ze byste se stejnou mírou zájmu měly hodnotit dnešní dobu s jejími "korunovanými hlavami" a ne tu pred tisíci lety.
    Já tu mám nějakou knížku o neandertálcích,takže budu mít trochu zpoždění,než vás doženu,ale těším se na intelektuální šok:-0)

    OdpovědětVymazat
  82. Konrád Ota nebyl hlupák, byl zkušený nejen bojovník ale i diplomat. Byl to rovnocenný rival Přemyslovi.

    OdpovědětVymazat
  83. "neměli v sobě špetku politické diplomacie. Naopak horký hlavy, krátkodobá řešení ve stylu zabijeme Přemysla "

    Četli jste poslední mainstreamové zprávy?

    OdpovědětVymazat
  84. 84. Saule ne, nečetla. a zatím to nemám ani v plánu. Léčím chřipku, když můžu tak spím, do toho chodím do práce. jsem ráda, že stíhám číst Lišku, diskuzi u Ratky :-) něco malinko si šolichám doma, opravdu málo, protože mi není dobře. dnes jsem si byla nakoupit, včera to nešlo, bych nezvládla.odsloužím si zítra a pozítří svoje denní služby a budu ráda, že mám nějaké volno na vzpamatování a mám ještě dávat jeden článek na blog :-) takže zprávy z netu mě míjejí, vlastně mi stačí zprávy z mojí práce, to je taky vyčerpávající co se u nás děje. :-)

    OdpovědětVymazat
  85. 86. a zprávy z Liberce taky dost náročný. :-)

    OdpovědětVymazat
  86. 84. ne. Něco zajímavého?

    OdpovědětVymazat
  87. Ani ne Ratko.
    Uvidíme.
    Zatím v klidu a pohodě.
    Nelamte si s tim hlavy:-)
    To já jen tak,ze mne to zaujalo
    I v historických souvislostech.

    OdpovědětVymazat
  88. Nějaká hnusná nehoda se tam u vás stala

    OdpovědětVymazat
  89. U nás ne.
    My jsme v pohodě:-)
    A u vás?

    OdpovědětVymazat
  90. U nás vyhořel nějaký domek a tři děti uhořely. Tedy z doslechu.

    OdpovědětVymazat
  91. Tak to je hnusná nehoda.
    A už znáte viníka?

    OdpovědětVymazat
  92. To nevadí.
    Nějakého okamžitě najděte a
    začněte vyhosťovat:-(
    To se tak dělá a dělalo.
    Historie je poučná k čemu hnusnemu to vede.

    OdpovědětVymazat
  93. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  94. 96. přeji hezké svátky všem, klidné jarní dny a Barči brzké uzdravení

    OdpovědětVymazat
  95. Ratko, děkuju.
    Skolilo mě to teda fest, léčím se intenzivně. Spím, aulin na klouby, erdomed na lepší dýchání, ambrobene sirup a hrnec s párou na lepší dýchání. Mám rýmu a kašel. čaj se strouhaným zázvorem a citronem. Snad bude líp. pokud ne, vezmu si neschopenku a atb. Uvidíme.

    Ratko, tobě přeju hezké svátky s vnoučaty :-)

    OdpovědětVymazat
  96. Jak se vede? Bude pokračování?

    OdpovědětVymazat
  97. 99. Ratko musím říct, že když na to léčené nekašlu, je to znát. :-)včerejší intenzivní kurýrování mi udělalo hodně dobře.
    Opravdu je to znát, když člověk má možnost být doma v klidu a opravdu se kurýrovat, v práci to moc nejde. :-(

    Pokračování Přemyslovců zatím nebude, protože nemám knihu - tedy další díl. a ted si tu dodělávám na blogu resty z března :-)Fakt je ten, že jsem chtěla mít Přemyslovce I. díl po kupě.

    OdpovědětVymazat