Kpt. 36-42.

1193-1197

Jindřich Břetislav upevnuje moc. Uděluje pokuty Přemyslovým stoupencům. Moravu opět svěřuje příbuzným Konráda Oty. Zajme Vladislava Jindřicha a vězní ho na Pražském hradě. Stále potřebuje peníze pro císaře a táhne na Míšeń, drancuje. Má bohatou kořist. Proti němu vyrazí Přemysl se svým švagrem Albrechtem Míšenským, zažene Jindřicha Břetislava zpět do čech a ještě mu sebere celou válečnou kořist.
Ovšem Albrecht je zraněn a o několik měsíců později svému zranění podléhá - na snět. Jeho nástupcem se stává jeho mladší bratr Dětřich - s ním si Přemysl nerozumí, opouští Míšen a vydává se do Bavorska - tam žije jeho příbuzná Ludmila, taky z rodu přemyslovců, která má za manžela Albrechta z Bogenu. Adléta zůstává s dětmi v Míšni.

Jindřich Břetislav se vrací domů s prázdnou a ještě navíc je potrestán papežem, protože v té době panuje smír mezi Jindřichem Lvem a císařem. Jindřich Břetislav musí platit pokutu za porušení tohoto míru a drancování v Míšni, musí se omluvit míšenskému biskupovi a konat očistnou pouť.

Posledním synem Fridricha Barbarossy je Filip Švábský ten soupeří o moc se svým bratrem - římským císařem Jindřichem. Filip se setkává s Přemyslem, má jeho sympatie.

Umírá Jindřich Břetislav. Po smrti Jindřicha Břetislava se Přemysl znovu vrací do čech, ale neuspěje, nemá tu podporu šlechty.

Na českém tradičním sněmu se šlechta nemůže dohodnout koho zvolit za nového knížete. Hádají se, každý někomu vadí. Nakonec přivedou z vězení Vladislava Jindřicha a zvolí si ho svým knížetem - ten nevadí nikomu. V této době nečekaně umírá císař Jindřich.
Po těchto událostech se Přemysl znovu vrací do čech.

Schyluje se k bitvě, česká šlechta přísahala věrnost Vladislavu Jindřichovi, navíc se bojí, že pokud by vyhrál Přemysl - bude se mstít za všechna ta léta zrady a příkoří. Vladislav Jindřich má vojenskou převahu, ale není spokojený. Uvědomuje si, že podle stařešinského práva by to měl být Přemysl kdo by měl vládnout, také ví, že není zkušený válečník a Přemysla jako bratra má rád.....po dlouhé uvaze se rozhodne, že  se setká osobně s Přemyslem a bude vyjednávat. Tak se i stane. Přemysl přistoupí na podmínky svého mladšího bratra. Nebojuje se. V prosinci 1197 se Přemysl ujal českého knížecího stolce.