neděle 3. července 2016

...






































                                                                                                                                       Slovensko konec.

39 komentářů:

  1. Hlavně že to tam bylo krásný, dobrý, užitečný a vůbec! Hurá.
    Já už bych do tak velký skupiny prostě nešla. Natož po čchi-kungu, to už vůbec, konečně mě snad to moje "proskupinové" záchranářství opustí(lo).

    OdpovědětVymazat
  2. No, mně i tahle trojice fotek přijde symbolická. Holčička a motýl na horské louce, něha a poetika jaxviň - a bum, realita umělé hmoty za dvacet čtyři eur.

    OdpovědětVymazat
  3. jantar, ametyst apd....ty umělohmotné tam byly taky, ale za ín euro.

    OdpovědětVymazat
  4. 1. jo, bylo. :-)
    nečekaně krásný....
    a ano, i já jsem měla obavu z tolika lidí - 1800 lidí dle počtu v registračním stanu :-), ale na pohodu, neuvěřitelně.

    OdpovědětVymazat
  5. 3
    Ajo, mně se to zdálo nějaký drahý.
    Ale vidíš, i to je symbolický! Z krásnýho různorodýho přírodního krystalu udělají lidi unifikovaný kuličky, co by klidně mohly být umělý... Taky jako symbol, čehosi podle sebe úžasného... vyššího...

    Za všecko "vyšší" se platí obětováním originality původního, "obyčejného".

    Hele, a sotva jsem tu větu dopsala, spadla mi myš. Normálně mi nepadá.
    Deus ex machina. :-)


    OdpovědětVymazat
  6. A stejně tak je zvláštní, že přestože malovaný a opěvovaný jsou na ženských, tak častějc motýli sedají na chlapy než ženský.

    OdpovědětVymazat
  7. Jééé, zase deus! Ne že častějc na chlapy sedají motýli než ženský, ale že motýli častějc sedají na chlapy než na ženský.
    :-))

    OdpovědětVymazat
  8. . kuličky jsoi mály. - pomůcka na počítání manter. dělají se všeho možného a různé velikosti. mám dřevěnou už dlouhou. ale jsou i přírodních bobulí.

    ta dřevěná mi vyhovuje - není těžká, v prstech příjemná na omak i velikostně...

    dají se nosit jako korále na krku, nebo omotat na zápěstí.
    málu si vezmeš do ruky a jak ti je příjemná barevně a hlavně kulička v prstech - tak si ji koupíš a používáš při meditaci.

    tohle jsou mály velké, dlouhé a pak jsou i malé - jen jako náramek.

    OdpovědětVymazat
  9. motýlů tam poletovalo hodně....sedali na lidi různě....
    ta ruka je jedné starší paní, s kterou jsem se tam dala do řeči.

    OdpovědětVymazat
  10. 8
    Mály nebo gabry, furt jsou to jen symboly, kterým lidé dali jakýsi rádoby vyšší význam tím, že v nich zničili to původní.

    9.
    Dík za odpověď, to byla zkušební střela, hádej na co. ;-))

    OdpovědětVymazat
  11. mála je v kostce pro mě především počítadlo. opravdu pomůcka.
    když ji od někoho dostaneš - pak ano má "vyšší" význam - dárek.

    OdpovědětVymazat
  12. 11
    To je možná pro tebe.
    Kdyby jen to byla i pro ostatní, nedělali by ji z polodrahokamů.

    OdpovědětVymazat
  13. 10. :-) s Orem jsme se viděli pouze v gompě a při jídle. Or mi i přenechal svůj stan - celý pro mě, spal v gompě :-) kvůli vedru ve stanu a tak jsem měla stan pro sebe. :-)
    Měl tam své kamarády, meditoval si sám, jak byl zvyklý...prostě volně... :-) a já jsem si to podobně volně užívala taky a procházkovala si bosa všude možně sama....

    OdpovědětVymazat
  14. .....sú také pohodové, všetky tie fotky....

    OdpovědětVymazat
  15. velmi příjemné a klidné fotky

    OdpovědětVymazat
  16. co se týče obecných symbolů, záleží vždy na tom co má v sobě dotyčný zaseto (vloženo), to mu vyroste když zaprší :-) dne jsem řekla moudro: když rostou tak rostou. Všichni se smáli... ale je myslla jsem přesně toto. Když rostou (obecně) tak rostou (i ten konkrétní který skončí v polívce a který sním) pokažde je ta věc kterou zažívám konkrétní a jedinečná v daném momentu .... ale vyroste jen taková která má základ v plodivém podhoubí. Musí být zaseto.

    OdpovědětVymazat
  17. Ru,
    já bych tipla, že kuličky dělají z drahokamů, protože kterej jinej trvanlivější materiál se nabízí - aby se nerozdrolil a byl trvanlivej a ne moc porézní. Dřevo a kámen. Kost nebo kel je asi moc pomíjivý (a volezlý:-) pro účely omakávaných kuliček. I to dřevo je krátkodobější.

    Když už nutně potřebujou kuličky, žejo... :-DD

    OdpovědětVymazat
  18. Na druhou stranu, dřevo pravidelně impregnovaný mastnotou z prstů taky vydrží docel adost. :-)

    OdpovědětVymazat
  19. momentky z kursu:
    první den byl pro mě náročný. byla jsem po dvou nočních a nespala jsem.
    cesta autem byla pro mě dlouhá - cestovali jsme ve čtyrech - já, or, Jirka a Šárka (moji noví přátelé, seznámila jsem se s nimi v autě)

    na kurzu jsem nevěděla, jak co chodí - provedl mě or. postavil stan, jemně mě uvedl do života na kurzu, sluší se říct, že jsme tam s orem nebyli jako zamilovaný páreček :-) (na vysvětlenou)

    první večer byl náročný - přednášky, učitelé - or mi zapůjčil sluchátka kvůli překladu do češtiny, kolem půlnoci mě bolela hlava, myslela jsem si, že to bude dobré, ale rozjelo se mi to - z nevyspání, z vedra....šla jsem si pro brufen. a někdo si půjčil mé boty (obyčejné crosky od vietnamců za 150 Kč) pak už jsem je neobjevila, ani další dny, zkrátka, někdo je potřeboval víc než já.

    a večer jsem nemohla najít náš stan.
    znáte to, ve tmě vypadá všechno malinko jinak a hlavně tam za tu dobu od odpoledne přibyli další stany. takže jsem hledala a hledala a nic. vrátila jsem se do gompy, or už ve spacáku a já si mu neštastně postěžovala, jak nemůžu najít stan. No, ze spacáku jsem ho nedostala, vysvětlil mi znovu cestu do stanu - tak jo, tak jsem šla.....a zase mi to chvíli dalo, ale našla jsem ho. štastná jak malý unavený zvířátko. bez bot, bosa, hlavu rozblázněnou bolestí a unavená - zachumlala se štastně do spacáčku a do dvou minut usnula. :-)


    OdpovědětVymazat
  20. zážitků bylo hodně.
    hodně inspirace pro mě, ale také právě pozorování do čeho si občas nalítávám, jak si vedu nebo nevedu apd.

    OdpovědětVymazat
  21. kdysi, kdysi jsme si s orem o tomhle kurzu psali - v té době jsme se neznali naživo. poslal mi tehdy fotky, uchvátilo mě to.....přála jsem si tam být.....a ted nečekaně tahle možnost přišla a mě se splnilo přání. Jela jsem tam hlavně kvůli sobě a or byl ten, kdo mě na něj dostal a zase s pomocí jeho kamarádů. sama bych to nezvádla - už jen, když jsem vymýšlela sama jak se tam různými spojeními dostat - šílenost.

    OdpovědětVymazat
  22. No tak hlavně když někdo nepotřeboval krom bot i ten stan. :-)

    OdpovědětVymazat
  23. mě to přijde skvělé, že jsi tam jela a že jsi to zažila. jde o dotažení rozhodnutí do konce realizovat ho... chci někde být, něco vidět... jdu a jsem tam. Pro někoho je tento cyklus těžko proveditelný, pořád nějaké důvody proč ne a proč jindy... vlastně lze takto realizovat každý nápad. takže pak jde hlavně o ty nápady :-)) co se zrodí v hlavě. jde o ten nápad. realizace je pak sama od sebe... když kývnu že jo.

    OdpovědětVymazat
  24. 25. :-) a to spaní pod širákem, které jsem tam nezrealizovala a také po něm zatoužila, nechám na jindy :-)

    26. a o odvahu a určité usilí, pravdou je, že když tomu člověk jde malinko naproti a opravdu chce - tak podmínky a okolnosti se tvoří sami (podařilo se mi prohodit službu, a i ta doprava klapla)

    a ano, na spoustu věcí jde vymyslet hodně důvodů - "proč ne" a pak stačí jen jediný důvod - "chci to" - a pak ostatní důvody jsou nepodstatné a věci se dávají do pohybu.

    ano, Ratko, jsem opravdu ráda, že jsem tam byla a zažila to všechno. :-)

    říkala jsem si pro sebe - uvidíme jak to na kursu bude.
    prostě zkušenost - jakákoliv se počítá.
    i kdyby mi ten kurs nesedl - zase zkušenost - měla bych jasno.

    OdpovědětVymazat
  25. 27. tak, teď víš. zažila jsi atmosféru, jak je to organizované a o čem to je. Já byla totálně nadšená z poutí :-) vůbec mi nevadilo že jsme spali v tělocvičně a že nás tam spalo asi 200 protože tam spali i italští mládežníci co taky putovali... a koupelna je podružná, pokažde je možné nějak se umýt, něco skousnout na koleně. ... jsem na cestě. takže se vším na takové cestě počítám :-))

    OdpovědětVymazat
  26. 28. jo.
    ta atmosféra tam a vůbec všechno, motivující, nabíjející....
    lidi, učitelé, Ole a jeho požehnání, blízko, pohled do očí....a pro mě skutečné požehnání....ten způsob jakým mi ho dal.....nečekaně zasahující...

    hned za námi s orem v gompě seděla Iva z Prahy - paní něco přes padesát s praxí Mandaly - vyfotila jsem si ji při meditaci....no prostě úžasný....beru to pro sebe nejen jako motivaci ale i znamení.

    to samé, šárka s Jirkou, kteří nás vezli, manželé žijící spolu dvacet let, tři děti - děti sebou neměli, nechali je doma....se šárkou jsme si sedli....a další další lidi.....

    bylo tam právě hodně lidí s dětmi, s kočárky, měli tam dětský stan, bazének, pískoviště, trampolínu, houpačky, rodiče se střídali, jeden byl v gompě na přednáškách, meditaci a druhý hlídal děti a tak se různě střídali.....rodiče s opravdu malými dětmi bydleli třeba i v karavanu na odstavném parkovišti, na takovém vršku 10 min cesty od tábora.....

    a ano, podmínky kursu v"jogínském" pojetí - vlastní stany, voda jak je jen možná, WC pro tu hromadu lidí byly toi toi, pořádek všude..jídlo jednoduché....navíc je to v chráněné oblasti - rezervaci by se dalo říct, takže žádný otevřený ohen a taky kvůli suchu....

    a jak jsem psala dřív, nejsem náročná...fronty na jídlo.....ale vše v klidu, není kam spěchat....bylo to moc fajn.....po obědě, jak tam bylo málo stínu, tak někdo si zalezl do vyhřátého stanu, někdo do gompy na poobědovou siestu a spousta lidí leželo hned u těch velkých stanů na zemi, kde končí konstrukce a přece je tam trochu stínu, já taky....prostě pohoda, trošku si zdřímnout a pak zase hurá do gompy na přednášky, meditace, učitele, diskuze k učení a nejen k učení, ale přímo otázky týkajících se i na to, jak aplikovat učení do každodenního života at už pracuje někdo na cestách, nebo na směny, nebo prostě má rodinu a děti a jak to vše skoubit, nebo někdo má i zdravotní problémy a trápení s tím.....samozřejmě aplikovat to i do partnerských vztahů apd....nic odtrženého od reality, naopak vše aplikovat na běžný život.

    OdpovědětVymazat
  27. byli tam i lidé starší než jsme my s orem, i lidi v důchodovém věku.
    hodně mladých a hodně lidí přibližně v našem věku.

    OdpovědětVymazat
  28. Ono je fajn, že na podobných akcích se sejdou vpodstatě jen lidi, co je jim to blízký. Takže to pak celý prolne takovej ten duch sounáležitosti, kterej zvedá endorfiny a má liv na celý prožívání i vlastní chování člověků. Co by je jindy iritovalo, zvládnou v takové atmosféře v pohodě, ba téměř s nadšením.

    OdpovědětVymazat
  29. 31. Ano, Ru. U sebe a za sebe to vnímám jako velké "polití energií" a zase pak právě hup rovnýma nohama do té své jeskyně :-) (práce a směny a chaos naplno) a vše to ještě ve mě doznívá z toho kurzu, nebo možná spíše vypouvají jednotlivé kratičké detaily, okamžiky intenzivněji....protože tam jich bylo opravdu mnoho a hodně za sebou.

    a pravdou je, že ten kurs byl atmosférou a vším tím prostředím uplně jiný, než třeba veřejná přednáška v Praze v roce 2013. a také jiný, než jsou třeba přednášky v centrech v různých městech po česku.....ale říkala jsem si, že bych se mohla rozhýbat a jezdit i na víkendy po česku - jsou takové interní akce. a zase kvůli všemu - o poznávání, prohlubování, o lidech různých....prostě vyjet ze sstereotypu svýho....no pravda já a moje pracovní víkendy....ale jednou za čas bych to mohla zrealizovat. já jsem dokonce uvažovala i o meditačním ustraní....se přiznám....prostě chatička pro jednoho.....a jen medituješ a mezi tím odpočíváš.....jídlo ti donesou a jinak se o nic nestaráš.....prostě v přírodě...v chatičce.....a jen medituješ....jak dlouho chceš, týden, někdo i dýl.....je to i tak, že jsi "hlídaná" jak ti tam nosí jídlo, dávají na tebe malinko pozor, aby ti nehráblo třeba, nebo něco fyzicky apd. a zároven je tam možnost konzultace s těmi lidmi .... vždycky se jedná o lidi, kteří tu praxi mají za sebou, odžili si to na vlastní kůži....prožili to.....tuší, co se může tobě přihodit, včetně prožitků.....no, taková zimní meditace v horách v chatičce, ve sněhu v tichu.....uvažuju o tom.....uvidíme.

    OdpovědětVymazat
  30. Sokolky spávaly v tělocvičně do osmdesáti, maminka na to vzpomíná dodnes... ale už je to pro ní příliš :-))

    co se týče "řízené meditace" Barčo, asi je třeba to udělat hned dokud je železo žhavé... později nadšení vyprch, přijdou pochybnosti a cobykdyby a nebude z toho nic.

    OdpovědětVymazat
  31. 33. do ustraní (odosobnění) na meditaci - nemůže jít každý, jak si zamane. je potřeba mít víc meditační praxe - nemám ji.

    a ještě jedna věc, říkala jsem si, že jsem k tomu Mangu (kurzu) dozrála a také to souvisí jistě s tím, že se vytvořily vhodné podmínky a vhodný čas. tohle je podobné. semínko zasazeno, inspirace, inspirace na spoustu věcí, co jsem tam zažila a potkala za lidi.....nechám to růst, postupně svým časem a tempem.
    a také mou meditační aktuální praxí - jsem na začátku. třeba Ivy Mandala je pokročilá letitá praxe o tři třídy než mám já. S Ivou jsme se taky malinko bavili. Prostě už jen, že jsem dospěla a byla na tomhle kurzu - pro mě pokrok, skok.

    OdpovědětVymazat
  32. 34. ono všechno má svůj smysl, at už jednotlivé praxe, praktikování at už společně v centru, nebo na kursech, nebo na víkendech a později v ústranní, je v tom posloupnost, logika - tím je dán i samotný efekt.
    nejde přejít od začátečníka hned na nejvyšší vrchol. nejde si říct, uběhnu 5 km a pozítří běžím maraton.

    OdpovědětVymazat
  33. píšu si stále do notýsku své nápady, inspirace....některé jsem zrealizovala uplně, jiné částečně a některé ještě ne....ale nic není zapomenuto....jsou v notýsku. :-)

    OdpovědětVymazat
  34. 35. nejen efekt, ale také hodně ochrana.

    OdpovědětVymazat
  35. ted se dívám, že v 34. mi zmizelo část komentáře.....

    "Sokolky spávaly v tělocvičně do osmdesáti, maminka na to vzpomíná dodnes...."

    krása.
    těžko říct, kde a jak na tom budu v 80, kdo ví, jestli tu vůbec budu.

    OdpovědětVymazat