úterý 26. dubna 2016

Most

Minulý týden jsem byla na každoroční preventivní prohlídce u závodní lékařky.
Časovka: 10:20 hodin. s sebou moč, odběry hotové z mého oddělení.
Samozřejmě nestíhám, na oddělení blázinec a tak letím jak to jde, přicházím pozdě, rozlítaná vcházím do ordinace.

Kontrola údajů, kontrola očkování, zda nemám nějaké prošlé.
Výsledky krve dobré.
Váha od lońska - o 11 kg míň, malinko údiv paní doktorky.
Měření TK: "sestři vy máte ten spodní vyšší" odpovídám: " Nojo, to víte, na oddělení blázinec, tak sem letím honem, honem...."

Tak vysvlečte se a položte se tady na lehátko.
Fofruju, letí mi hlavou, že v 11 hod. musím dva lidi poslat na vyšetření, nabrat polední glykemie a nějaké infuze.....honem, honem ze sebe všechno dolů - mikinu, šaty, odkládám brýle, z kapes propisky, vizitku, razítko, náplast, lísteček s telefonními čísly na takový malý odkládací stoleček.

Paní doktorka mě vyšetřuje.
A ptá se: " A co záda, nebolí?"
odpovídám: "No, znáte to, někdy bolí, někdy ne.....to víte na oddělení máme hodně ležících lidí"
"A co nohy - otékají?"
odpovídám: " No, to víte, celý den na nohách, ale je to rozhodně lepší, než před tou operací křečových žil"

Poslouchá dech a srdce - v pořádku.

A ptá se dál: "Kdy jste naposledy byla na očním?"
odpovídám: " No, tam musím letos zajít, hodně dlouho jsem tam nebyla."
A povídá mi dál: " Máte hodně znamének.....měla by jste si je nechat vyšetřit" ....
" Ano, já vím, mám to v plánu...."
Gynekologie je v pořádku a na mamograf mám ještě dva roky čas.

Prohlídka dokončena.
Rychle se oblékám, všechny svoje pracovní maličkosti  zase strkám do kapes s myšlenkama na to, jak to nahoře na oddělení zase nestíhám.

Beru si mikinu, když v tu chvíli mi oči spočinou na plakátu, který visí na stěně u odkládacího stolečku - plakát farmakologické firmy, reklama na kloubní preparáty.
Na obrázku je žena v pozici mostu - na lesní pěšině, hodně zblízka....moc pěkná fotka.

Kolik té ženě může být let? přes 20, přes 30, nebo dokonce ke 40?
Loučíme se s paní doktorkou a odcházím z ordinace.

Mám stále před očima ten plakát....
Most.
Udělat most....

Most do minulosti.....
Kdy jsem naposledy dělala most?.....jako malá, na louce před domem, když jsme s kamarádkama jen tak venku na trávě blbly...mosty, hvězdy.....vím, že jsem nikdy most neudělala ze stoje, jen vleže....
A taky na zdravce, při tělocviku, tam jsme to trénovali ze stoje, za pomocí žebřin, doručkovat po šprušlích k zemi.....

Most do budoucnosti.....
Možná by to ještě někdy šlo, kdybych trénovala, cvičila.....a už jsem nahoře na oddělení.
Most zmizel.
Práce a soustředění naplno.

Odpoledne při návštěvách rozdáváme léky, injekce.
Na pokoji č.5 leží paní s uroinfekcí ročník 44.
Přišly za ní dvě přítelkyně na návštěvu - usměvavé, příjemné, šik.

Na tom pokoji rozdávám léky, injekce a poslouchám hovor.
Přítelkyně se vrátily z relaxačního pobytu v Orlických horách a vyprávějí své kamarádce, která jak jsem pochopila, měla původně jet na pobyt s nimi, jenže....
Ubytování, jídlo, výlet, plavání, pilates, joga, masáže, přednášky, taneční večer......

Jo, myslím, že ten most by možná ještě někdy šel.








16 komentářů:

  1. Takovej relaxační pobyt by mě zabil. Stopro samý baby. :-))

    OdpovědětVymazat
  2. 1. ale no ták, časem si nebudete tak konkurovat a můžete si povídat o nemocech:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Dnes jsem byla na diabetologii a u srdcaře s maminkou, byla jsem vysátá až do morku kostí. Maminka ani netuší že je černá díra.

    OdpovědětVymazat
  4. Nevím, v čem bych si měla konkurovat s jinejma babama. :-))
    Necítím jiný ženský jako konkurenci, pokud to není v práci a nejde o moji náplň práce.

    Jen je mi prostě společnost moc ženských nepříjemná. Jejich hlasy a vůbec zvuky, jejich způsob komunikace a způsob projevování blízkosti (některých, ale ve větší skupině, kterou si nemůžu sama vybrat, jsou vždycky). Často i jejich názory. Nahlas vyslovované. A i jejich pachy. Podvědomě se začnu chovat nepřirozeně, neuvolněně, snažím se mluvit, abych zakryla tu nejistotu a nepříjemnost z nich, ale akorát si o to víc přijdu mimo.
    Nemám to ráda.

    Proto jsem i přestala chodit na jógu. Byly tam krom jednoho chlapa samý ženský, plná tělocvična, a nalepený moc blízko mě. Furt mě to nutilo při cvičení sledovat ty jiný ženský. Co dělajíé, jestli se nesrazíme, nedotknem se sebe, když to nebudu čekat...

    OdpovědětVymazat
  5. 5. :-) nějký důvod to "nepříjemno" má. I když jsme to víceméně myslela jako vtip. ale po tvé odpovědi jsme to vzala teď víc vážně, nějaká opatrnost ve smyslu vymezenosti se, v podvědomí číhá. Ale to je šumafuk :-)

    OdpovědětVymazat
  6. 6
    No jasně že číhá, dyk to píšu už několik let. .-)

    OdpovědětVymazat
  7. No a k Brči, jsem si to musela nechat uležet - mosty jsou výrazem odstupu. Už jsme od věci tak daleko, tak bezpečně na druhém břehu, že už můžem udělat most. Spojit obojí, ale opět jen bezpečně omezenou cestou.

    OdpovědětVymazat
  8. Ajé... Zdar Brčo. Ach jo s rukou...

    OdpovědětVymazat
  9. Ajo, o mostech jsme nedávno něco psali - že pro někoho jsou spojnice a pro jiného odstup, že jo!

    ratko 3
    týýjo. A jak se potom dobíjíš?

    ru
    ruka, no, blbý - a vypadá to, že se to úplně vylepší brzo?

    OdpovědětVymazat
  10. 10. momentálně nijak, plazím se jak žížala....:-)

    OdpovědětVymazat
  11. 10
    Už psaly? Jo, v práci si ze mě dělají srandu, že mi už začíná stařecká denmence, že si nic nepamatuju...

    Ruka ještě minimálně dva tejdny. Zatím bolí furt.

    OdpovědětVymazat
  12. 5. na jogu jsou lepší malé skupinky lidí. už jen kvůli tomu, že učitel se může daleko více věnovat cvičícím - rovnat je, kontrolovat pozice apd.
    a samozřejmě mít volnější prostor kolem sebe na cvičení i to vnímání cvičení (prožívání) je fajn. :-) odpadá to rušivé - ta žena předemnou a ta žena vedle mě, a vůbec, můžu si tady natáhnout nohy? apd.

    OdpovědětVymazat
  13. Jo přesně. Před každou změnou poloh ypři cvičení pootáčet podložku podle toho, kam se asi budem přetáčet či rozpažovat, abychom se vešli...

    OdpovědětVymazat
  14. 1. ty ženy tam jely Ru dobrovolně :-)

    Umím si sama sebe představit s partou holek na prodlouženém relaxačním víkendu třeba v madarských, nebo slovenských lázní :-))

    sakra, taky něco pro sestry by tohle mohlo být jednou za rok dotované a umožněné....v rámci osvěžení a prevence vyhoření a zvýšení produktivity práce. :-)a taky by to zvýšilo třeba prestiž samotného řeholního zaměstnání - když stále ty ses try dlouhodobě nejsou a nebudou.....

    OdpovědětVymazat
  15. 15
    Ale já nepsala o těch ženách, já psala o sobě. :-) Prostě pocit, co maskočil při čtení a představě takové relaxce.

    To, že pro někoho je relaxace sjíždění Alp na snowboardu a bungee jumping v Indonézii, neznamená, že nemůžu napsat, že já bych se u toho po...a strachy. :-)

    OdpovědětVymazat